Přejít k hlavnímu obsahu
 Dozvuk hardrockových šedesátek se tu neuroticky mísí se začínajícím punkem a doplňuje mozaiku obou veličin | Zdroj: Universal Music
Dozvuk hardrockových šedesátek se tu neuroticky mísí se začínajícím punkem a doplňuje mozaiku obou veličin | Zdroj: Universal Music
Martin Hošna - St, 10.06.2020 - 12:30

Iggyho Bowie Years jsou příjemnou procházkou magickým Berlínem

Pro svoje fanoušky si Iggy Pop připravil vskutku luxusní hudební vzpomínku na časy, která monitoruje jeho umělecký růst od The Stooges k jeho sólovým věcem. Sedmidisková kolekce The Bowie Years je nadupanou náloží, v níž vedle nabroušených surových kytar zní i nápaditá elektronika a charismatická rocková nervozita.

Mezi legendárními zářezy Raw Power od The Stooges (1973) a The Idiot (1977), prvním sólovým albem, prožíval jak Iggy Pop, tak David Bowie nelehké, zároveň ale intenzivní tvůrčí období. Jejich „berlínské dobrodružství“, kdy se oba snažili zbavit drog a zároveň začít novou etapu, se naplno projevilo jak na The Idiot, tak Bowieho Low and Heroes, na nichž si oba rockoví chameleoni sekundovali navzájem během nahrávání, a to i na jevišti. Fanoušci obou dvou možná tenkrát nevěřili, co za produkt vytahují z vinylové pošetky. Tuto cestu jasně vysvětluje kompilace The Bowie Years.

Místo zběsilých vypalovaček jako Your Pretty Face is Going to Hell je tu slyšet Iggyho odvrácená tvář. Náladové písně Sister Midnight nebo Nightclubbing s prvky elektroniky a blues ukazují přechod z drsného frontmana k sofistikovanějším hudebním výpovědím. Kňučivé kytary nebo na dřeň odhalené vokální emoce odhalují v Dum Dum Boys rušný život v Berlíně.

Nechybí samozřejmě ani The Passenger, autentická sága o pasivitě a podivuhodná abstraktní cesta městem, která na kompilaci nabízí o poznání jinou interpretaci. Bowieho produkce i doprovodné vokály totiž provázejí většinu písní, stejně tak hostování na společných koncertech, kdy se obě muzikantské party na pódiu poctivě synchronizovaly, a to jak v Iggyho skladbách, tak i těch od Davida (China Girl).

Co na kompilaci oceníte jako muzikanti?

Především neskutečnou chemii mezi dvěma frontmany, kteří ovlivnili hned několik hudebních generací. Dozvuk hardrockových šedesátek se tu neuroticky mísí se začínajícím punkem a doplňuje mozaiku obou veličin. The Bowie Years dláždí nejen Iggyho cestu k vlastní sólové tvorbě, je ale i nezbytným doplňkem pro fanoušky Davida Bowieho, kteří nedají dopustit na jeho temnější experimentální berlínskou tvorbu.

Iggy Pop – The Bowie Years

Iggy Pop – The Bowie Years

Universal Music, 5 hodin 30 minut

80 %

Tagy Recenze alb Iggy Pop David Bowie
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY