Přejít k hlavnímu obsahu
Kaťata shrnují, z čeho kdy změkčilého kritika po Mástrech bolela šiška | Foto: Best I.A.
Kaťata shrnují, z čeho kdy změkčilého kritika po Mástrech bolela šiška | Foto: Best I.A.
Jan Hamerský - Út, 03.11.2020 - 08:00

Hejty HH: Olympic na steroidech

Senioři na jaře chtěli na ČT3 Sabaty, jejich děti v čele s Honzou Křížkem na podzim devadesátky, Stouny a totální svobodu. Myslím, že oba tábory měly být opatrnější na to, co si přejí. Letošek totiž místo nich dirigují dědci a jejich rozmary. Miloš Zeman razí zvrhlý vlhký sen normalizačních plánovačů, kanál Dunaj-Ondra-Labe, polští konzervativci úplný zákaz interrupcí a Petr Janda (78) vydal album Kaťata.

„Obdivuju Petra Jandu, že dokáže i po téměř šedesáti letech aktivní tvorby přicházet stále s novými nápady a nezabřednout do stereotypu jako jiné kapely. Jestli jsem do kapely přinesl i novou energii, musí posoudit spíše kluci, ale pokud ano, jsem tomu velmi rád.“ (Pavel Březina)

Lze si jen domýšlet, jestli se právě kvůli Kaťatům o generaci mladší klávesák Jiří Valenta (61) vymluvil na zdravíčko a přepustil flek svěžímu Pavlu Březinovi z Argemy, těžko by tím ale někoho překvapil.

Jestli nebinární youtuberka Poppy kříží bubblegum s numetalem a zní svěže, pak titulní skladba Kaťata shrnuje, z čeho kdy změkčilého kritika po Mástrech (Masters of Rock) bolela šiška. Uslyšíte štupovat šicí stroj, unavené pokusy o falzety, herbicidní klávesy, produkci, která nadšeně objevuje Ableton, i oplzlé Electrïck Mann.

„Chvilku jsem se poflakoval / pak jsem potkal gazelu / Trochu jsem se vytahoval / že mám dobrou kapelu / Dalo mi to trochu práci / nakonec se chytila / ťuťu ňuňu paci paci / na dvě noci idyla / víkendová romantika, kožich jsem jí vyprášil / časovaná bomba tiká / říkejte mi Jidáši / O snídaní jsem jí naposledy zalil zahradu / pak jsem jí řek, kašlu na to, najdi za mě náhradu.“ (Olympic, Kaťata)

PR muselo mít silný tinitus i trávení, aby napsalo něco o provokativním, na současnou dobu až prudce nekorektním obsahu, a ještě dalo tip šmírákům, čí pozadí je na přebalu. Že své služby přes sexuální narážky nabízí kdejaký řemeslník, se vžilo až tak, že pobuřují jedině pokusy je umravnit, například nedávno odpískanými anticenami Sexistické prasátečko. Provokativní, až prudce nekorektní by byla Kaťata naposled za Perestrojky, kdy sex byl pro chlapy jedno z posledních hájemství osobní svobody. Proto se mj. v 87. na druhé místo Zlatého slavíka po hřbetě tupé, ale jakž takž funkční bolševické cenzury vydrápal asi nejbližší žijící příbuzný současného Olympicu, macho heavymetalový Citron.

Pokud tedy Janda považuje Kaťata za zásadní zlom a má pro fanoušky vzkaz, že „Olympic rozhodně nehodlá končit kariéru v klinči se Želvou na rtech“, zamrzl v roce 90. Jako by si myslel, že sex zrovna přestal být tabu a že je toho třeba využít. 

„Je zajímavé sledovat, že k osvědčeným Ondřeji Fenclovi nebo Aleši Brichtovi přibyli další zajímaví básníci. Lukáš Koranda napsal tři texty, Michal Malátný z Chinaski přidal jeden.“ (Milan Menčík, recenze alba Kaťata, Rock & Pop, listopad 2020)

Olympic si uřízl obří ostudu i diletantskou produkcí a hlavně hodně slizkou lyrikou. Nevím, za co se chtěl Koranda Jandovi pomstít, nebo jestli si z něj jenom střílí. Každopádně text Eriky, v němž skoro osmdesátiletý důchodce nadbíhá šestnáctileté školačce, s trochou nadsázky naplňuje skutkovou podstatu mravnostního deliktu. Přitom to byl v 90. letech právě Janda, kdo v Propasti kul zvuk soudobého metalu. Dnes už kultovní alba u něj nahrávali Asmodeus, Motorband, ale také progresivnější Sebastian.

Zdroj: s-antikvariat.cz

Olympic možná Framus Five nebo Blue Effect přerostl, protože byl mezi prvními u zrodu čs. rocku a uměl se s oficiálními strukturami dohodnout. Bez klasik jako Želva nebo Snad jsem to zavinil já si neumím a ani nechci představovat letní posezení u piva. A o přidané hodnotě grafik Jeňýka Pacáka se snad zmiňovat nemusím.

Proto bych ani Jandu nezrazoval od dalších pokusů překročit svůj stín. Jen by se spíš než tím, co kdysi dělal lépe, měl inspirovat jinými zasloužilými rockery, Mišíkem a Neckářem. Možná se jako autoři už vyčerpali a hrají na nostalgii, ale určitě umějí upozornit na zajímavé talenty.

Tagy Hejty Honzy Hamerského Olympic Petr Janda Sebastian Motorband
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY