Přejít k hlavnímu obsahu
Grouper | Foto: Gordon Ashworth
Grouper | Foto: Gordon Ashworth
Pavel Zelinka - Po, 25.10.2021 - 12:00

Grouper přinesla na nové desce tichou modlitbu k moři

Hudba Liz Harris alias Grouper je pěvně spjatá k freak folkovým hnutím první dekády nového tisíciletí. Američanka se na nové desce Shade vrací k akustické kytaře. Probírá se nápady napříč svou patnáctiletou kariérou a vybírá ty, které jsou nějakým způsobem spojeny s nekonečně statickým a zároveň neustále se pohybujícím mořem.

Ještě předtím, než začneme rozebírat na prvočinitele nové album Grouper, zastavme se u pojmu freak folk, se kterým je její hudba pevně spojena. Musíme se vrátit na přelom tisíciletí, kdy se v okrajových částech psychedelické scény objevila celá řada muzikantů měnící elektrické nástroje za akustické, svou hudbu ale stéle výrazně halí jednoduchými efekty. Pro žánr jsou podstatné osobní, autobiografické příběhy a DIY přístup k nahrávání. K písničkám patří, jak výrazný vokál autorů, tak šumění nedokonale nasnímaných písniček, které dávají žánru podtitul „noví hippies“. Spíše než hromadnou oslavou svobody je tvorba freak folkových autorů snahou o vyčlenění se z davu – samorostlou sólovou cestou plnou tajuplných emocí.

Liz Harris tvořila hudbu nejprve v rámci kapely Badgerlore. Následně se podobné psychedelické postupy pokusila tvořit sama, pouze za doprovodu kytary, klavíru a jednoduché nahrávací techniky. Velký úspěch zaznamenala její pátá řadová deska Dragging A Dead Deer Up A Hill z roku 2008, na které její mlhavý zvuk rezonující spíš v podvědomí posluchače nadchnul velké množství fanoušků nezávislé scény. V posledních letech se autorčino původně poměrně intenzivní zaostření na hudbu přelilo částečně i do výtvarného umění a filmu, a tak letošní novinka Shade vychází po třech letech ticha. Jedním z témat desky je kontakt s mořem. Liz k němu měla blízko na mnoha místech, kde postupně žila. Na několika z nich vznikly i skladby o „samotě, kráse a izolaci“, jak devítiskladbovou kolekci sama autorka charakterizuje.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Nejstarší a nejmladší položku na desce od sebe dělí dlouhých patnáct let. Ale kdo si o albu nezjistí více, vůbec na tento fakt nepřijde. Až na hlukový úvod v podobě skladby Followed The Ocean předkládá Harris posluchačům skladby postavené na svém hlase a doprovodu akustické kytary. Přitom části alba byly nahrány na kalifornské haciendě Mount Tamalpais, jiné vznikly v tehdy domovském Portlandu. Zbytek alba pak pochází ze současného bydliště Grouper – z Astorie ve státě Oregon.

V čem tkví kouzlo hudby této jedenačtyřicetileté autorky? V jejím melancholickém rukopisu, který drobné psychedelické efekty spolu s obraznými texty posunují až kamsi na zamlžený horizont. Proto v její hudbě nenajdeme žádné stopy po aktuálním dění. Nad toto přízemní plahočení je hudba Harris vysoko povznesena. Na druhou stranu má v sobě čím dál více prostý písničkářský pel, který její snové vize vzdaluje od abstraktních mlhovin a přibližuje ji k zemi.

Pokud máte chuť na netradiční, melancholickou písňovou výpověď (a domácí tvorbu Oldřicha Janoty už znáte nazpaměť), pak je Shade vhodnou vstupní branou do nadčasového světa Grouper.

Grouper - Shade

Grouper – Shade

Kranky, 2021, 35:00

80 %

Tagy Grouper Recenze alb
Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY