Přejít k hlavnímu obsahu
Garbage zní někdy jako Depeche Mode zprnění Ministry | Zdroj: Garbage Unlimited
Garbage zní někdy jako Depeche Mode zprnění Ministry | Zdroj: Garbage Unlimited
Martin Hošna - St, 16.06.2021 - 12:00

Garbage se ve svém vzteku neutopili

Mužské pokolení to nemá v očích zpěvačky Shirley Manson vůbec jednoduché. Pokrytečtí krutovládci, kteří uctívají vlastní empatii, skrývají se za svou usměvavou rodinou, v soudních síních ale házejí všechnu špínu na jemné pohlaví. Garbage natočili svoji nejdrsnější desku, v níž pulzující punk rock a atmosférická elektronika hrají prim.

Je to až k nevíře, ale i po čtvrt století existence znějí Garbage neskutečně svěže a rozzlobeně zároveň. Textově se frontwoman s ničím nepáře: řada témat se točí okolo ateismu, zneužívání moci mužů nad ženami, Black Lives Matter, kauzy #MeToo, a samozřejmě – pomsty. Protest songy volají po spravedlnosti, brojí proti sexismu, rasismu a diskriminaci. I přes politické výkřiky vzteku jsou ale Garbage věrní hlavně sami sobě, nikdy se nepřizpůsobili jednomu stylu, stále experimentují a ukazují v celé kráse, odkud čerpají svoje nápady dnešní synth-bohyně (St. Vincent). Chytře si omotají posluchače popovou melodickou linkou, kterou ale zkroutí do industriálních, až frenetických rytmů, jež hrůzostrašně dupou v duchu Bowieho, Siouxsie Sioux nebo The Cure.

Otvírák The Men Who Rule The World klamně sampluje, vyvolává hmatatelný emoční zmatek, odhodlaně vypouští drsné kytary do atmosférických syntetizátorů s nádechem zlověstné katastrofy. Garbage se drží těžkého punk rocku, schválně si hrají s dynamikou, tempem, vypouštějí emotivní zlobu v refrénech i melodických linkách. Písnička The Creeps se vlní v bouřlivé instrumentaci, naopak další skladby koketují s osmdesátkami, hymnicky si hrají s melodiemi a aranžemi, uchovávající si úzkostný nepokoj, ale i jakousi, pouze hudební úlevu. Dobré.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Garbage mají ve svých řadách jednoho z nejlegendárnějších producentů – Butche Viga (Nevermind od Nirvany), který na No Gods No Masters odvedl skvělou práci. Kompozice spojuje punková dravost, bombastická energie, především ale pulzující analogové rytmy a beaty, které zní hlasitě, zábavně a poutavě. Vig plně využívá zkreslení, sytost zvuku má na svědomí několik sad bicí soupravy. Garbage zní někdy jako Depeche Mode zprnění Ministry.  

cover

GarbageNo Gods No Masters

Garbage Unlimited, 2021, 83 min.

80 %

Tagy Garbage Butch Vig Shirley Manson
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY