Garbage se ve svém vzteku neutopili

Mužské pokolení to nemá v očích zpěvačky Shirley Manson vůbec jednoduché. Pokrytečtí krutovládci, kteří uctívají vlastní empatii, skrývají se za svou usměvavou rodinou, v soudních síních ale házejí všechnu špínu na jemné pohlaví. Garbage natočili svoji nejdrsnější desku, v níž pulzující punk rock a atmosférická elektronika hrají prim.

Je to až k nevíře, ale i po čtvrt století existence znějí Garbage neskutečně svěže a rozzlobeně zároveň. Textově se frontwoman s ničím nepáře: řada témat se točí okolo ateismu, zneužívání moci mužů nad ženami, Black Lives Matter, kauzy #MeToo, a samozřejmě – pomsty. Protest songy volají po spravedlnosti, brojí proti sexismu, rasismu a diskriminaci. I přes politické výkřiky vzteku jsou ale Garbage věrní hlavně sami sobě, nikdy se nepřizpůsobili jednomu stylu, stále experimentují a ukazují v celé kráse, odkud čerpají svoje nápady dnešní synth-bohyně (St. Vincent). Chytře si omotají posluchače popovou melodickou linkou, kterou ale zkroutí do industriálních, až frenetických rytmů, jež hrůzostrašně dupou v duchu Bowieho, Siouxsie Sioux nebo The Cure.

Otvírák The Men Who Rule The World klamně sampluje, vyvolává hmatatelný emoční zmatek, odhodlaně vypouští drsné kytary do atmosférických syntetizátorů s nádechem zlověstné katastrofy. Garbage se drží těžkého punk rocku, schválně si hrají s dynamikou, tempem, vypouštějí emotivní zlobu v refrénech i melodických linkách. Písnička The Creeps se vlní v bouřlivé instrumentaci, naopak další skladby koketují s osmdesátkami, hymnicky si hrají s melodiemi a aranžemi, uchovávající si úzkostný nepokoj, ale i jakousi, pouze hudební úlevu. Dobré.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Garbage mají ve svých řadách jednoho z nejlegendárnějších producentů – Butche Viga (Nevermind od Nirvany), který na No Gods No Masters odvedl skvělou práci. Kompozice spojuje punková dravost, bombastická energie, především ale pulzující analogové rytmy a beaty, které zní hlasitě, zábavně a poutavě. Vig plně využívá zkreslení, sytost zvuku má na svědomí několik sad bicí soupravy. Garbage zní někdy jako Depeche Mode zprnění Ministry.  

Garbage – No Gods No Masters

Garbage Unlimited, 2021, 83 min.

80 %