Přejít k hlavnímu obsahu
Jan Hamerský - Út, 10.12.2019 - 08:00

Fender Vintera 60‘s Jazzmaster PF OW: pseudošedesátková instastory

Pokud od nákupu jinak dobře stavěného a znělého Jaguára něco odrazuje, pak hlavně zkrácená menzura i sustain a především nepraktické ovládání. Většinu těchto věcí konstruktéři Vintery „pro rozmazlence“, 60‘s Jazzmaster PF OW, vypustili. Pomrkávat na zlatý věk Fenderu ale zrovna nemuseli.

To totiž navzdory reklamnímu sloganu „Vintage Style for the Modern Era“ zavání klamáním spotřebitele. Jinými slovy, tento Jazzmaster je vintage asi jako filtr na instagramu. Pominu hmatník z pau ferro. Menzura 648 mm by ještě odpovídala soudobému stratu, ale už pozorovatelný rádius 7 a ¼ palce je jako vysoustružený v 50. letech, zatímco profilace krku do tenkého céčka, polyesterový lak a snížené širší pražce jsou zase bytostně současné. Autentická je leda hratelnost. Prsty po hmatníku pendlují plynule, ale pořád mezi nimi bude cítit hmota javorového krku.

Odečteme-li však ne právě dobové parametry, pořád nám v rukách zůstane hodně dobrý nástroj. Kusý sustain sice zůstal, jenže bez něj by to prostě nebyl Jazzmaster. Snímače Vintage-Style ’60s Single-Coil Jazzmaster s vyváženým poměrem skleněných střepů a jisker z brusky řežou. Přímo lákají vyběhnout na pláž se surfem nebo aspoň vyjet s rybičkou (skatem), zvlášť když jejich štelování je o dvě hejblátka snazší než u jiné šedesátky Vintery, Jaguara PF OT. V režimu Rhythm totiž disponuje jednou třístupňovou páčkou. Pořád ale horní kotoučky, jako by vypreparované z analogu na kinofilm, dost zrazují od většího laborování se zvukem.

Každopádně ať už máte v plánu si s hrubým jakože retro zvukem vyhrát nebo ne, Fender Vintera 60‘s Jazzmaster PF OW nabízí velmi příjemný herní zážitek a samozřejmě se bude skvěle vyjímat v jakékoliv instastory. Jen si od výrobce nenechte vsugerovat, že díky této kytaře nasajete atmosféru 60. let. Tenhle produkt kulturní recyklace totiž něco takového vůbec nesvede.

Tagy Fender Vintera Fender Vintera 60‘s Jazzmaster PF OW
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY