Fender Vintera 70s Telecaster Deluxe MN MO: jedno malé ale

V Modřanech jsem vystupoval z osobáku na Čerčany. Chytla mě bouřka. Za pár minut se na trať u Braníku sesulo bahno. Přibližně ve stejnou dobu jsem vzal do ruky kytaru a dalším marastem vyplavil zkušebnu. Dost mi s tím pomohl pořádně vytočený (a taky vytavený) Jezevec, Suhr Badger 18. S málokterým Teletem si aparát, který ustrnul ve vývoji na přelomu 70. a 80. let, rozumí tolik jako se svým duševním dvojčetem, Vinterou 70‘s Telecasterem Deluxe.

Humbuckery Wide Range místo plechového drnčení, které je typické pro původní Telata z 50. let osazená dvojicí singlů, nabízejí propracovanější zážitek. Šumění a ani bručení se nedočkáte. O co méně je zvuk plstnatý v porovnání s příbuznou sérií Thinline, o to je sevřenější a průraznější. Rezonanční vlastnosti topolového těla nebylo třeba vylepšovat lubem. Na solidní sustain a výraznější basy Vinteře stačí průchozí struny.

Bytelně, ne však neohrabaně, kytara působí také navenek. Krk i tělo dostaly pouze základní lak. Pickguard kryje přesně celou plochu od lespaulovského přepínače po knoflíky, kterou bych jinak svým dobytčím hráčským stylem šeredně zdevastoval. Takhle si představuji krásný, a přitom praktický nástroj. Nehodí se jedině na to, abyste do hmatníku vyťukávali složité ornamenty. Hmotná profilace krku a prostorově výrazný 9,5palcový rádius se nejvíc uplatní při hře doprovodů.

O to víc mě proto mrzelo, že do testovaného kusu mi půjčený univerzální kabel úplně nezapadl. Ať si elko jacka nepřidržujete kolenem jako já, raději se ujistěte, že kabel, který byste používali, sedí, případně si nechte vyměnit vstup. Zní to podezřele? Ani ne. Kdyby Vintera 70‘s Telecaster Deluxe nestála za větší investici než sedmadvacet tisíc korun v základu, nic podobného bych vám neradil. Pro kytaristky a kytaristy, kterým je nosný riff nadevše a nekomplikují si život zbytnými ovládacími prvky, může tenhle Telecaster znamenat celý svět.