Přejít k hlavnímu obsahu
Teenage Engineering OP-1 | Foto: Dušan Krejdl
Teenage Engineering OP-1 | Foto: Dušan Krejdl
Dusan Krejdl -

Deset let s OP-1 #3: Bubnující opice, Marx a tombola

Modrá, zelená, bílá a červená – čtyři barvy, které se staly alfou a omegou ovládání revolučního zařízení pojmenovaného OP-1, které švédská firma Teenage Engineering uvedla na trh přesně před deseti lety v roce 2011. Za tu dekádu tento unikátní nástroj nejen že nezestárnul, ale stal se doslova kultovní legendou. V tomto seriálu se vám pokusím vysvětlit, proč na něj Bon Iver, Skrillex, Deadmau5, Avicii, Thom Yorke, Bonobo, Damon Albarn, Beck nebo Jean Michel Jarre nedají dopustit.

Fakt je tam malůvka Marxe?

No jasně, ale je to jen taková blbůstka, která má ukázat, co všechno dokážete vykouzlit jedním ze sekvencerů. Schválně nechte nějaký zvuk prohnat Marxem a dáte mi za pravdu, že tahle šílenost má pouze vybudit zvědavost, jinak je naprosto nepoužitelná. Mám na mysli samozřejmě jen Marxe, samotný Sketch, jak se tento sekvencer jmenuje, rozhodně stojí za prozkoumání!

Marx Was Right! na OP-1

Ale popořadě a trochu obšírněji, protože motivace za vznikem OP-1 je sama o sobě natolik zajímavá, že by byl hřích jí tady nezmínit. Cílem vývojářů totiž bylo vytvořit takový hudební nástroj, ke kterému budete přistupovat podobně jako třeba ke kytaře, nebo houslím. Vezmete ho do ruky, když dostanete nápad, a začnete hrát, nebo si jen budete hrát, drnkat na struny a přemýšlet, memorovat akordy, cvičit stupnice, zkoušet s kapelou, cokoliv. Takhle funguje OP-1, je to živý nástroj, žádná náhrada za studio, nebo dokonalé MPC narvané funkcemi a úložným prostorem.

Proto jsou sekvencery v OP-1 tak unikátní, milované a zatracované zároveň. Výborně vám poslouží při hraní, pomohou vám ztvárnit vaši myšlenku, posunout nápad a usnadní cestu k vašemu vyjádření. Ovšem pak vás v tom nechají jako ta kytara, ta si také nezapamatuje vaše akordy a sóla, to je na vás. I tady si budete muset pokaždé vše připravit od začátku, vaše sekvence totiž v nástroji zůstávají pouze do chvíle, dokud v jednom ze šesti sekvencerů nebudete chtít opět tvořit. Pak se ten původní nápad přemaže a zůstane v něm pouze ten nový. Stav sekvencerů totiž nelze ukládat, pouze si je můžete nahrát na pásku a reprodukovat.

Sekvencery na OP-1

Tak už víte, proč někteří hudebníci při vyslovení jména OP-1 skřípou zuby? Pokud tenhle fakt nepřijmete za jednou daný a budete se pokoušet to celé nějak obejít a nahradit, OP-1 se vám neotevře úplně. Tohle omezení, nebo spíš řekněme inspirativní přístup, vám totiž pomáhá soustředit se pouze na to jedno – složit ten nejlepší song na světě!

Pattern

Hlavně se nebojte experimentovat, vystoupit z kruhu, nebo najít sedmou stranu kostky! Všechny sekvencery, které si ukážeme, jsou dostupné pro bicí, samply i syntezátory s jedinou výjimkou, o které bude brzy řeč.

Začneme ale zlehka, protože sekvencer nazvaný Pattern je jeden z těch tradičních, i když i tady najdete řadu zajímavých maličkostí, které posouvají jeho užitek na úplně jinou úroveň. Zadávání not zde probíhá v obvyklé mřížce, do které můžete pomocí tlačítka SHIFT postupně přidávat úhozy. Mřížkou se pohybujete pomocí modrého knobu.

Pattern na OP-1

Zeleným knobem si můžete nastavit swing, který vám zlehka rozhodí rytmus, aby si zachoval trochu té kýžené nepřesnosti. Bílý zase slouží k určení délky patternu, který můžete ze 16 kroků zkrátit třeba na 2. Červeným knobem pattern spustíte a zasmyčkujete, takže bude hrát furt dokola. Pokud přitom budete držet tlačítko SHIFT a živě hrát na klaviatuře, budou se nové zvuky/tóny automaticky zaznamenávat. Takhle si lze vytunit výsledný rytmus do vytoužené podoby.

SHIFT kromě nahrávání slouží také pro vyvolání sekundárních funkcí, při jeho podržení modrý knob funguje jako guma, kterou můžete pattern smazat, zelený jako nudge, který cyklicky posouvá nahrané noty, bílým vybíráte část patternu, která se má přehrávat a červeným volíte směr přehrávání. Dost zábavy na tak obyčejný sekvencer a to určitě není ten nejkreativnější.

Finger

Tím je bezesporu, alespoň co se vizuální stránky týče, Finger, to je ta zmiňovaná výjimka, která má jinou grafiku pro syntezátor a bicí/samply. Na displeji se vám totiž buď ukáží dva klávesoví hráči v košilích s kapsami, nebo dvě vysmáté opice třímající v ruce paličky s bicími soupravami u nohou.

Princip zadávání not do Fingeru je velmi podobný patternu, jeho zobrazení je ovšem totálně odlišné a navíc umí věci, které v Patternu prostě neuděláte. Ale pěkně od začátku. Modrým knobem se pohybujete po jednotlivých krocích, na které kliknutím přidáte notu, nebo zvuk, přidržením tlačítka SHIFT noty mažete. Zelený opět nastavuje swing, bílým určujete délku patternu a červeným spustíte nekonečnou smyčku.

Finger na OP-1

Takhle si můžete pod každou bílou klávesou vyrobit dohromady 14 Finger patternů a tady už to začíná být zajímavé. Ty totiž můžete následně řetězit a vytvářet tak komplexní rytmy, nebo použít vrstvení dvou patternů v jeden a třetí možností je pak použití jednoho z patternů jako přechod. Stavy REPLACE, FILL a JOIN lze aktivovat stiskem SHIFT a červeného knobu.

Další vychytávkou je možnost sekvencovat místo not celé akordy, které tudíž nemusíte hrát živě, což se vám např. při tvorbě taneční muziky, kde akordy často plní rytmickou složku nahrávky, bude hodit.

Finger na OP-1

Endless

Teenage Engineering se nikdy netajili tím, že předobrazem OP-1 byl osmdesátkový syntezátor Casio VL-Tone, od kterého okoukali a zdokonalili i jeho unikátní sekvencer. Nazvali ho Endless a jde vlastně o krokově zapisovanou sekvenci not, kterých můžete zadat až 128 a následně sekvenci stiskem jakékoliv klávesy spustit. Výhodou tohoto řešení je automatická transpozice melodie podle klávesy, kterou k jejímu přehrání zvolíte.

Endless přidává několik dalších vychytávek, které původní koncept v Casio samozřejmě postrádá. Lze nastavit různý takt, swing, posouvat noty a zvolit směr přehrávání. Největším lákadlem je ale přepnutí pomocí SHIFT+modrého knobu do tzv. Crank módu, kdy využijete jeden z přídavných prvků, kterých si k OP-1 můžete dokoupit celou řadu. Zde konkrétně Crank, tedy páku, kterou nasadíte na hlavu modrého knobu a otáčíte s ním jako s kafemlýnkem. Trochu to připomíná staré dobré hrací strojky s kličkou, u toho se vám bude dobře meditovat.

Endless na OP-1

Tombola

Velmi podobně se chová i Tombola, pokud ji stejným způsobem přepnete do Crank módu. Jde o otočné osudí, kterému můžete nastavit rychlost otáčení, gravitaci a úhel skosení stěn šestiúhelníku. Noty, které budete hrát, pak dopadají na strany bubnu a hrají v rytmu, který jste Tombole určili. Crankem samozřejmě buben otáčíte ručně a tím řídíte i jeho rychlost. Výhodou je, že Tombola neslouží jen pro noty syntezátoru, ale také pro bicí a samply a tady se kreativitě opravdu meze nekladou!

Tombola na OP-1

Sketch

Když poprvé vlezete do sekvenceru nazvaného Sketch, vykoukne na vás karikatura Karla Marxe! Tím se ale nenechte zmást a klidně ji přemalujte nástrojem, který připomíná staré známé malování knoflíky do pískové tabulky. Sketch vám dává nejvíc možností experimentovat, noty, nebo bicí a samply se po jeho spuštění pohybují po vámi namalovaných čarách. Není to úplně pro každého, ale minimálně to vyzkoušejte, Sketch má svou duši, která touží po interakci. Nemusíte hned, klidně si stavte svůj four-on-the-floor, ale až vás to omrzí, běžte si malovat.

Arpeggio

No a na úplný závěr jsem si nechal klasické Arpeggio, které znáte z celé řady dalších nástrojů. S jeho pomocí přidržením několika kláves spustíte automatické přehrávání tónů/zvuků podle klíče, jaký máte na Arpeggiu nastavený, tedy jeho rychlost, takt, délku not, nebo swing. Arpeggio mám rád, často si jamuju pouze v tomto módu a zkouším tóny, které k sobě u různých zvuků krásně ladí. Velmi podobně Arpeggio funguje i v OP-Z, mladším bratru OP-1. Je to jedna z největších deviz obou nástrojů.

Arpeggio na OP-1

A když už jsem to nakousl, dodám ještě, že zatímco k OP-1 je dobré přistupovat s jistou rozvahou a plánem, co na něm zrovna budete tvořit, OP-Z působí víc intuitivně a skoro pokaždé na něm něco vyloudíte. Je dobře, že oba nástroje mají jiný koncept a svým způsobem se doplňují, jsou jako dílky puzzle ze stejného obrázku, ovšem každý z jiného místa. Mezi nimi totiž určitě najdete prostor pro všechny druhy kapesních operátorů (PO), které fungují tak trochu jako pupeční šňůra mezi těmito dvěma nástroji. Příště se zaměříme na samplování, to se vám bude také líbit.

Tagy Deset let s OP-1 Teenage Engineering

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Dušan Krejdl
Člen altpopového tria The Semipalatinsk vydávající také pod svým příjmením KREJDL.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY