Přejít k hlavnímu obsahu
Chorobopop stále oplývají kreativitou, touhou experimentovat a posouvat se. | Foto: Vaant
Chorobopop stále oplývají kreativitou, touhou experimentovat a posouvat se. | Foto: Vaant
Petr Adamík -

Chorobopop předvádí na novince své hudební chameleonství

Rožnovské trio Chorobopop předvedlo na předchozích dvou albech svůj osobitý styl vstřebávající prvky new wave, popu či punku. Žánrové rozpětí nyní na novince Svobodě na stopě ještě rozšířili, když vedle ryze punkových skladeb přichystali druhou půlku alba v čistě synthpopovém duchu.

Trojice muzikantů známá pod přezdívkami Ctib, Zay a Keč ve své tvorbě nezná hranice. Základem stále zůstává punk, s kterým jsou hudebníci odjakživa spjati, jejich otevřenost jiným žánrům z Chorobopopu ale dělá zcela originální záležitost, což aktuální třetí deska jen ztvrzuje. 

V otvíráku Reprezentant kokotů se Chorobopop s posluchači rozhodně nemazlí a ve zběsilém rytmu, s punkovými kytarami a trefným textem to do nich pálí hned od začátku. V přiostřeném módu zůstáváme i v následující Zeptám se. Tu v závěru rozzáří příjemná basová pasáž a po ní následující chytlavý popěvek, při němž si člověk (u Chorobopopu to není poprvé) vzpomene na teplické Už jsme doma. 

Písně z punkové části desky šlapou v rychlém sledu za sebou, často se vlezou do dvou minut, v případě Blabla se dokonce dostaneme pod minutu. Disharmonický základ písně Argumenty připomene staré dobré Dead Kennedys, ale nepostrádá osobitost Chorobopopu. Je chvályhodné, že kapela dokáže do jinak ostrých punkovek zakomponovat i líbivé, melodické, avšak v žádném případě laciné pasáže, tak jak tomu je například ve skladbě Vzadu i vpředu nebo už zmíněné Zeptám se.

Zahoďme ale elektrické kytary a nechme promluvit syntezátory. Druhou stranu a její chladný nástup obstarává píseň Vypravěč. V ještě o něco tanečnějším kousku Tisíc let s hostujícím Vaantem (Kultra!) se pak estetika 80. let projevuje naplno. Retro nádech mají i zbývající kousky Blíž, Hlasy a Úsměv a umělou inteligenci. Je zřejmé, že trojice si toto nové dobrodružství notně užívá a dokazuje, že jim může slušet jakákoliv hudební poloha.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Chorobopop stále oplývají kreativitou, touhou experimentovat a posouvat se. V kytarových písních se jim opět podařilo polidštit automatického bubeníka a jejich nahrávky mají své nepopiratelné kouzlo. Punková část posluchače nakopne, aby ho pak ta synťáková uvedla do pohybu. Deska odlišnou, elektronickou stranou rozhodně netrpí a nepůsobí tím ani nijak schizofrenně. Je to jen další tvář hudebních chameleonů Chorobopop.

Svobodě na stopě

Chorobopop  Svobodě na stopě

Malárie Records ve spolupráci s Cultburger Records, 00:34:00

punk/post-punk/synthpop

75 %

Tagy Chorobopop Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY