Cesta k desce #4: Preprodukce a proč se na ni nevybodnout
Každá deska je jiná. Platí to o všech mých deskách, jistě to platí o těch, které máte hotové vy a zcela jistě to platí o všech, které ještě já i vy natočíme. V tomto seriálu se dělím o své zkušenosti, your mileage may vary. To nejdůležitější ve studiu se stane dávno před studiem. Proč se to často neděje, když se to dít má? Samé otázky, samé otázky... Pojďme na to!
Zkušebna je základ studia. Ale může to být rutina. Nechte si ji narušit někým zvenčí, kdo vám pomůže ve třech věcech:
1. Songwriting
Proč je začátek skladby tak dlouhej? Proč ten druhý refrén vypadá divně? Co tam vlastně zpíváte? Přesně na tohle zapomene každý, kdo už na songu pracuje na několikáté zkoušce, takže místo podstatných věcí řeší svoji pátou ránu na buben někde ve třetím taktu bridge. Možná je ten song moc rychle, přičemž rychle automaticky neznamená víc energie. Sedí ten rejstřík zpěvákovi, co zkusit podladit?
2. Aranže
Kytarista tam na první zkoušce dal nějaký zvuk. Klávesák u toho nebyl, pak zas nebyl na zkoušce kytarista, takže výsledek: klávesy a kytara se tlučou. Proč ten refrén nevalí? Co tam ještě přidat? A co takhle ubrat některé nástroje ve sloce?
3. Zvuk
Více higain zvuků někdy kupodivu znamená míň energie. Jéé, ty máš ještě jeden snare? Zkus ho na tenhle song! A podobně.
Zkrátka a dobře: nechte si kecat do muziky od někoho, komu věříte. Ideálně dávno před tím, než vlezete do studia. Ať je pak z nahrávání radost a ne tápání.
Více ve videu:
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
