Přejít k hlavnímu obsahu
Autenticitě bluesových skladeb přispívá Dylanův chraplavý hlasový projev | Foto: Wikimedia Commons
Autenticitě bluesových skladeb přispívá Dylanův chraplavý hlasový projev | Foto: Wikimedia Commons
Petr Adamík -

Bob Dylan je na Rough And Rowdy Ways znovu sám sebou

Poslední album původních písní vydal před osmi lety, po něm následovala trilogie coververzí amerických standardů a nejeden už se těšil, až se Dylan zase vrátí k vlastní tvorbě. Nyní se na pulty konečně dostala dlouho očekávaná deska (v pořadí již devětatřicátá!) s novým materiálem. Morous Dylan započal svou šestou dekádu na hudební scéně opět stylově. 

První ochutnávka z alba přišla už v březnu v podobě singlu Murder Most Foul. Sedmnáctiminutová skladba album uzavírá, resp. je umístěna na druhém disku jako samostatný singl, a ač jde o nejdelší kompozici v Dylanově rozsáhlém katalogu, nevleče se a posluchači její stopáž ve výsledku ani nepřijde tak extrémně dlouhá. Ne, že by se v ní hudebně dělo něco zásadního, ale téma písně pojednává o atentátu na prezidenta Kennedyho a o atmosféře 60. let v tehdejší Americe, přičemž Dylan vše popisuje a podává tak, jak to umí snad jen on. 

O tři týdny později pak zveřejnil další píseň I Contain Multitudes, ta se pro změnu nabízí hned na úvod alba. „Jsem jako Anne Frank, jako Indiana Jones, jako ti zlí hoši z Rolling Stones,“ zpívá v ní a odkazy na historické osobnosti nebo hudební či filmové postavy v podstatě provází celé album, například když v My Own Version Of You vytváří komando robotů smícháním „zjizvené tváře“ Al Pacina a „kmotra“ Marlona Branda. Dále se objeví Julius Caesar, maršál Žukov, generál Patton a další a další. 

Skvělá je pocta bluesmanovi Jimmymu Reedovi Goodbye Jimmy Reed, stejně tak i další bluesovější kousky na albu (False Prophet, Crossing The Rubicon) vyznívají svěže a autenticky, čemuž přispívá i Dylanův chraplavý hlasový projev. Může se zdát, že v posledních letech recenzenti pějí na Dylana chválu už jen z úcty k tomuto umělci. Ale kdepak, ono je to vážně pořád dobré a tohle album je určitě to nejlepší, co zpěvák v novém tisíciletí nabídl. 

Co jako muzikanti na desce oceníte?

Bob Dylan byl vždy z velké části o textech a na Rough And Rowdy Ways znovu exceluje a ukazuje skvělou práci se slovy (trochu škoda, že 2CD neobsahuje přiložený booklet s texty). Vypíchnout pak můžeme příjemné, nepřeplácané aranže a skromnou doprovodnou kapelu v čele s Charliem Sextonem. 

Bob Dylan - Rough And Rowdy Ways

Bob Dylan  Rough And Rowdy Ways

Columbia Records (Sony), CD 1: 53 min. , CD 2: 17 min.

80 %

 

Tagy Recenze alb Bob Dylan

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY