Přejít k hlavnímu obsahu
Z písní vyzařuje nenucenost a jakási ležérnost. Ani vám nedojde, že se jedná o rockovou šlechtu | Foto: Harry Reese
Z písní vyzařuje nenucenost a jakási ležérnost. Ani vám nedojde, že se jedná o rockovou šlechtu | Foto: Harry Reese
Petr Adamík - Pá, 18.06.2021 - 12:00

Billy F Gibbons rozvířil prach v kalifornské poušti

ZZ Top svou zatím poslední desku vydali v roce 2012, Billy F Gibbons ale rozhodně nehledá odpočinek a od té doby stihl připravit už tři sólová alba. Na tom aktuálním, nazvaném Hardware, si z Texasu zamířil rovnou do kalifornské pouště. Na území, kde krom kaktusů, chřestýšů a všudypřítomného písku nic jiného není, nasál atmosféru, kterou přetavil v jedenáct autorských skladeb a jeden cover. 

Gibbons opět angažoval bubeníka Matta Soruma (The Cult, G´n´R, Velvet Revolver) a kytaristu Austina Hankse. Trio se vypravilo do pouštního studia Escape, které navrhl Sorum a během tří měsíců zde natočili materiál plný blues a zemitého hard rocku s prvky surf rocku nebo klidně i psychedelie. Nečekejte uhlazenou produkci, ale patřičně špinavý, ostrý a pouštním prachem poznamenaný sound.

Hardware nepřichází s ničím novým, ale lehkost, se kterou tucet skladeb Gibbons a spol. podávají, je fantastická. Hned první blues rockovou dvojici skladeb My Lucky Card a She´s On Fire doprovází i videoklipy, které působí možná lacině, ale v tomto případě plní svůj účel. Propracované scénáře, poutavé efekty a dokonalý střih? Tohle není potřeba, pro vizuální zhmotnění atmosféry alba stačí parta rockerů, holky a auta. Vagabond Man je klasická balada následovaná dalším pomalejším kouskem Spanish Fly. Ten však svým tempem album nebrzdí a naopak upoutá pozornost modernějším zvukem využívajícím samply. Svou hvězdnou chvilku v něm má i Matt Sorum, který na konci exceluje a vůbec po celou dobu ukazuje, jak šikovným bubeníkem je, když mu nedělá sebemenší problém přizpůsobit se tomu, co daný song zrovna potřebuje. Dalším příkladem může být i šedesátkový surf West Coast Junkie. Mezi nejzajímavější momenty patří určitě také Stackin´ Bones s hostujícími sestrami Lovellovými z Larkin Poe a překvapení pak přichází v podobě tajemné Desert High.  Pomalá věc, s podmanivým hlasem Gibbonse, plná odkazů na Jima Morrisona, Keitha Richardse či Grama Parsonse. Silný závěr. 

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Hardware je stará škola se vším všudy. Gibbons ve svých jednasedmdesáti už nepotřebuje nijak výrazně experimentovat a spíš už jen uspokojuje své hudební choutky. Z písní vyzařuje nenucenost a jakási ležérnost. Při poslechu vám ani nedojde, že se vlastně jedná o rockovou šlechtu, ale spíše nabudete dojmu, že vám hraje „jen“ (sakra dobrá) barová kapela složená z kamarádů. 

Billy F Gibbons - Hardware

Billy F Gibbons  Hardware

37:01, 2021, Concord Records

70 %

Tagy Billy Gibbons ZZ TOP Matt Sorum Recenze alb
Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY