Bezpražcová kytara – to existuje?
Nedávno jsme s kapelou Martyans vydali naše první video. Je to živá nahrávka instrumentálky nazvané Orient. Tato skladba konečně dala vyniknout nástroji, který si už dva roky schovávám – bezpražcové kytaře. Na následujících řádcích si povíme víc o skladbě a jejích výzvách i o tomto pekelném instrumentu.
S prvotním nápadem na Orient přišel basák Vojta Švarc. Ve skladbě se střídají „normální“ a liché rytmy. Vojta mi na messengeru poslal nahrávku, kde hraje zrovna tu rytmicky nejsložitější část. Zeptal se mě: „Uhodneš, na kolik dob to je?“ V té době jsem nebyl na liché rytmy tolik zvyklý, takže to chtělo několik poslechů . Když mi to konečně došlo, řekl jsem si: „Výzva přijata!“ Naučit se napsanou melodii je to nejmenší, ale zkuste si v tomhle improvizovat…
Když Vojta přijel, abychom si zkusili nápad rozpracovat, a já zamířil ke stojanu s kytarami, hned mi blesklo: „Tohle je její chvíle!“ Sáhl jsem po své bezpražcovce, která mi ležela už dva roky doma, občas se projela na koncert, ale jinak za tu dobu nebylo její kouzlo nikde zvěčněno (kromě pár krátkých instagramových videí). Nechtělo se mi ji někam cpát za každou cenu, a tak pořád čekala, až přijde její okamžik – tím okamžikem byl Orient!
Protože jsem ji chvíli zanedbával, bylo potřeba si na sebe zase zvyknout. My kytaristi máme každý tón naservírovaný na stříbrném podnose jménem pražec a nemusíme řešit žádné dolaďování. Drtíme si ty svoje běhy, určitým způsobem držíme akordy a pak člověk vezme do ruky bezpražcovku a nic z toho najednou nefunguje – tak a teď jsem vás odradil.
Znovu se ocitnete v roli začátečníka, což mám mimochodem moc rád. Mimo jiné se totiž stanou dvě věci – oprostíte od svých zajetých zvyků a musíte k nástroji přistupovat s patřičnou pokorou. „Pokročilým“ muzikantům tyto dvě věci často schází. Začal jsem tedy s úplným minimem tónů a jediné, o co mi šlo, bylo, abych správně trefoval jejich výšku. Pokud to máte v plánu zkoušet, určitě mějte kytaru dobře naladěnou a seřízenou a při cvičení k něčemu dolaďujte (k prázdné struně, „backing tracku“ apod.). Také bych doporučil pravidelné přestávky, jinak ztratíte ostražitost, začnete hrát falešně a bude vám to jedno.
Do poslední chvíle existovala varianta, že to nedám a Orient nahraju na „normální“ kytaru. Tím bych ale ochudil ten náš rybníček o to, o čem už několik let mluvím a na co mi lidi odpovídají: „Tak to jsem teda zvědavej…“
Většina kytaristů to považuje za něco nepoužitelného. Podle mě je to spíš neprobádané území. Musí se k tomu přistupovat jinak. Je to, jako když hraješ na kytaru a myslíš si, že tím pádem umíš i na basu – do určité míry možná ano, ale super basáka to z tebe nedělá. Nic ale není nemožné. Houslisti mají hmatníky daleko menší a stejně dokážou (po letech drásání svého okolí) trefit ten správný tón.
Přestaňme se brát tak smrtelně vážně. Lidí, kteří hrajou „normálně“, jsou miliony a stejně vždycky bude nějaký devítiletý Asiat lepší. Jestli chceme do tohoto světa něčím přispět, pojďme experimentovat! Koukněte na můj Instagram.
Jaké jsou vaše zkušenosti s bezpražcovou kytarou? Napište nám na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
