Přejít k hlavnímu obsahu
Poznávacím znamením Arcade Fire je zdánlivý hudební chaos. | Foto: Wikimedia Commons
Poznávacím znamením Arcade Fire je zdánlivý hudební chaos. | Foto: Wikimedia Commons
Martin Hošna - Po, 23.05.2022 - 12:00

Arcade Fire se vrací ke svým minimalistickým kořenům

Po rozpačitě přijatém albu Everything Now, na němž si Arcade Fire nepřesvědčivým způsobem vyzkoušeli velikášství stadionových kapel, se parta z Montrealu hudebně vrací ke svým počátkům. Šestá studiová deska nazvaná We má kouzlo vznešeného minimalismu i motorické euforie, zároveň ale nezapomíná na osobitý ostrovtip a bezútěšnou klaustrofobii současného moderního světa.

V poslední době se Arcade Fire tak trochu samozvaně hlásili za pokračovatele U2. Seriózní kázání o satirizaci médií či téma malého pocitu vzájemného mezilidského porozumění však v jejich podání znělo přehnaně ambiciózně, to vše na hudební disco vlně se zálibou v raných osmdesátkách.

Ne že by se na řadovce We netančilo. Arcade Fire ale nyní více než kdy předtím cítí, že je načase zatáhnout za ruční brzdu a přestat se snažit psát za každou cenu epické písně, které mají za cíl spojit kapelu se stadionovým publikem.

Velkým plus tu je čtyřicetiminutová stopáž; písničky nejsou neúnosně nabobtnalé a harmonicky překombinované. Zároveň stejně jako u předešlé tvorby svou atmosférou oscilují na hranici bezútěšnosti i krásy a jsou součástí zdánlivě nesourodého konceptu. V globální pandemii totiž potřebujeme najít útěchu v těžkých chvílích, znovu se spojit a překonat spolu řadu pochybností. A to je filosofie, kterou Arcade Fire prosazovali od svého založení.

Taneční čísla Age of Anxiety II (Rabbit Hole) či The Lightning II se od sebe liší náladou. Přesto je spojuje kontrast, kdy pesimismus se mění v lásku a prim tu hraje milostný cit v duchu Bruce Springsteena. Něžné klavírní doprovody zazní ve skladbě End of an Empire I-III, aby pak gradovaly do bouřlivých erupcí potlačovaných emocí.

Arcade Fire jsou věrni své tradici. Stejně jako u alba Reflektor, kde zazněl doprovodný vokál Davida Bowieho, i tady se v písni Unconditional II v proudu cinkavého synthpopu ozývá hlas legendárního Petera Gabriela, aby spojil minulost s přítomností.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Poznávacím znamením Arcade Fire je zdánlivý hudební chaos. Nervózní stadionový rock, bezútěšné dekadentní synthpopová nálada (za pomoci Geoffa Barrowa z Portishead), sentiment starých Bowieho nahrávek i naléhavé disco tempo vrací kapelu k původní ideji alb Funeral a Suburbs, na nichž euforie, smysl pro poctivost a otevřená zranitelnost nakonec hrály tu největší roli.

Arcade Fire - WE

Arcade Fire – WE

Arcade Fire Music, 40:18

Synth rock

80 %

Tagy Arcade Fire

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY