Yann Tiersen vypouští své klavírní i elektronické novinky na vodní hladinu

Ano, je to už téměř čtvrtstoletí, co svět tleskal romantické komedii Amelie z Montmartru a s ní i vynikající hudební složce z pera tehdy ne příliš známého skladatele Yanna Tiersena. Už brzy poté nás tehdy třicetiletý hudebník začal přesvědčovat, že není pouze šansonovým přeborníkem. Vzpomenout můžeme na šok z kapelního, indie rockového soundu, kterým se v roce 2010 prezentoval nejen na desce Dust Lane, ale i na premiérovém pražském koncertu v Divadle Archa. V současné době se muzikant sídlící na ostrově Ouessant v blízkosti bretaňského pobřeží nejčastěji prezentuje v sólově klavírní poloze nebo jako sofistikovaný elektronik (nejčistěji v rámci vedlejšího projektu ESB). V letošním roce tuto rozpolcenost vyřešil šalamounsky – vydáním dvojalba Rathlin From a Distance | The Liquid Hour, na kterém najdeme obě jeho oblíbené polohy. Obě pak spojuje téma moře, kterým je Tiersen v poslední době doslova pohlcen.

Muzikantů, kteří v souvislosti s koncertováním berou vážně ekologickou otázku, je čím dál více. Vzpomenout můžeme na soustavu opatření, kterými se Coldplay nebo Yungblud snaží mírnit ekologickou zátěž svých vystoupení. Nebo na nedávné turné Manu Delaga, který své evropské koncertní putování pojal i s kompletním backlinem jako cyklistické dobrodružství. Yann Tiersen v roce 2023, aby snížil uhlíkovou stopu svého cestování, vyrazil na evropské turné na své jachtě.

A právě toto plavebně-koncertní dobrodružství mu dalo inspiraci pro obě části letošního dvojalba. Submisivní osmička instrumentálních klavírních skladeb v rámci části Rathlin from a Distance je hudebním deníkem plavby. Každá skladba je pojmenována podle místa, které Tiersen navštívil, od majáku Fastnet v Atlantiku přes Faerské ostrovy a Shetlandy až po klidné vody Kaledonského kanálu ve Skotsku – všechny odrážejí jeho tichou cestu za sebepoznáním.

Oproti tomu druhá polovina je mnohem neklidnější. Pětice skladeb na The Liquid Hour vyjadřuje autorovu touhu po sociální a politické změně. I inspirace pro tuto část alba vycházela z Tiersenových zážitků na moři, zejména z okamžiku, kdy hleděl na světla Belfastu, sám u kormidla své plachetnice uprostřed noci, po téměř dvou měsících na moři. Tento okamžik klidu vedl k hlubokému zamyšlení nad pohnutou historií města a jeho společensko-sociálních konsekvencích. Temných chvil a tenze nabízí album mnohem více, ale i zde se nakonec díky závěrečné Delores mraky s vidinou lepší budoucnosti rozestoupí.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Solitér Yann Tiersen si už delší dobu vystačí při nahrávání desek sám. A nejinak tomu je i v souvislosti s Rathlin From a Distance | The Liquid Hour. U sólových klavírních skladeb není příliš o čem psát. Snad je na místě jen zopakovat, že Yann by se svým melodickým darem mohl vše pořádně pocukrovat a prodávat za pár šestáků v new age odděleních, on ale vždy volí uměřenější, složitější, avšak ve výsledku podmanivější cestu: vysoce introspektivní, nesoucí autorovy nálady spojené s jednotlivými zastávkami turné.

Z muzikantského hlediska je ale mnohem zajímavější druhá, elektroničtější polovina díla. A to už díky užití množství nástrojů od analogových syntezátorů a bicích automatů až po zapojení Ondioline, vzácného elektronického nástroje z 30. let 20. století, který Yannovi zapůjčila Gotyeova organizace Forgotten Futures. Dlouhé kompozice jsou hudebními freskami, kde se črty z historických skladeb střetávají s futuristickými momenty plnými chladné elektroniky a ambientními tišinami doplněnými o různorodé samply. Jsou jako dlouhé filmové příběhy, kdy můžeme sledovat základní dějová linka, ale ve druhé linii nám docházejí i širší konsekvence.

Album The Liquid Hour vrcholí silnou závěrečnou skladbou pojmenovanou po Dolores Ibárruri, španělské antifašistce, známé pro svůj legendární projev „¡No Pasarán!“. V Tiersenově podání se jedná o hudební vzdor vůči současnému bezohlednému fungování světa, které má široký dopad nejen na politické a hospodářské prostředí světa, ale i na životní prostředí planety. Jak ale autor dodává: „Nejde o hněv. Jde o nalezení cesty ke změně.“ A právě spojení Tiersenova něžně introspektivního vidění světa s mnohem ráznějším aktivismem dělá z desky znovu výrazně nadprůměrný posluchačský zážitek.

Yann Tiersen – Rathlin From a Distance | The Liquid Hour

Mute 2025; 01:23:43

75 %