Eternity Again: Jak jsme stavěli paláce vokálů a vrstvy hluku
Album Prophecy je náhledem do vnitřního světa zpěvačky a songwriterky Barbory Cihak. Za účelem jeho ilustrace dala dohromady kapelu z aktivních hudebníků, mezi které patřím i já. Erik Petrina se ujal kytary, Miki Papež bicích nástrojů a já, Vojta Kouřil, baskytary. Od prvních společných momentů jsme cítili, že mezi námi funguje něco výjimečného – a že právě díky tomu nás při tvorbě alba nic nemůže zastavit.
Když jsme začali pracovat na starších věcech Báry, brzy jsme zjistili, že mezi námi funguje několik silných pojítek. Jedno z nich je ohromení všudypřítomnou kytarovou mlhou 80. a 90. let – Cocteau Twins, My Bloody Valentine, Slowdive… Druhým je neutuchající zápal, který v našich hlavách boří veškeré bariéry, na které bychom mohli ve světě hudební tvorby a průmyslu narazit. Třetím a snad tím nejpodstatnějším poutem je propojení muzikantského citu, který nelze jednoduše popsat slovy – musí se zažít. Právě tenhle pocit nám dal jistotu, že naše společné hraní má smysl.
Zmíněná kytarová mlha zařazuje Prophecy mezi shoegaze nahrávky, na album lepíme tuto nálepku spolu s dream pop / indie rock. Na zvukové melase, kterou jsme uvařili za zhruba dva měsíce ve studiu, se ale velkou mírou podílí i naše individuální inspirace a vzory – noise, břitká basa gothic rocku a raného post-punku, ambientní plochy, drone, ale taky třeba rytmizace bossa novy. Citelná je při poslechu i sdílená vášeň pro sekvencery, syntezátory a elektronickou hudbu obecně. Velkou inspirací nám v tom ohledu byla tuzemská kapela Ecstasy of Saint Theresa.
Naše studio se nám na dva měsíce stalo společným obývákem. Každý track z alba se skládá z nespočtu vrstev stop. Z původních demáčů Báry jsme vzali některé z krátkých stop téměř nezměněné, protože zvuky na nich byly tak charakteristické, že bychom je jen těžko vyprodukovali znovu. Velkou část nástrojových linek jsme vymýšleli přímo v procesu nahrávání. Nekonečné paláce vokálů měla Bára promyšlené dopředu.
Mnohokrát jsme se sešli ve studiu s tím, že jsme neměli v plánu nahrát nic konkrétního, ale přišlo nám, že daný track ještě „nekope“ nebo „neškrábe na mozku“, tak jsme přidávali nové a nové vrstvy houkání, rozteklých vzlyků nebo bzučení, které vzniklo experimentováním s efekty, synťáky a další aparaturou. Obrovské množství času, které jsme spolu přípravou alba strávili, nás také lidsky ohromně sblížilo. Z celého tohoto období vyjde brzy na sociálních sítích krátký „behind the scenes“ dokument.
Album pokřtíme 24. října v pražské MeetFactory po boku indie-folkové písničkářky Barbory Hory a DJ setů dné a Divnyutvar.
Jak ke své tvorbě přistupujete vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
