Přejít k hlavnímu obsahu
 Visací zámek | Foto: Ondřej Soukup
Visací zámek | Foto: Ondřej Soukup
Petr Adamík - Pá, 27.03.2020 - 12:00

Všechno se mění, jen Visací zámek zůstává

Visáči sice nechrlí svá alba jako na běžícím páse, v druhém tisíciletí se ale již stalo jakousi tradicí, že s novou deskou přichází každých pět let. Nutno říci, že při jejich neustálém koncertování a po téměř čtyřiceti letech existence je to úctyhodný výkon a tyhle pětiletky fungují zatím dobře. A jak je na tom jejich aktuální deska? Přišli punkoví inženýři s něčím novým?

Kdepak, žádné stylové posuny či moderní trendy nečekejte (jestli se někdo takový vůbec najde). Visací zámek pokračuje přesně ve stejném režimu, jaký nastolil na svých předchozích deseti studiovkách. Žádná anarchie, ani chaos, všech dvanáct skladeb má jasně danou formu a kompletně splňují atributy, které zaručují úspěch u publika kapely. 

Písně Visacího zámku nikdy neoplývaly muzikantskou ekvilibristikou. Síla jejich tříakordovek s nekomplikovanou strukturou tkví právě ve své jednoduchosti a zejména pak ve vtipných (mnohdy však hlubší myšlenkou oplývajících) textech zpěváka Jana Hauberta. Písně jako Vegetarián nebo Pičus už se stihly stát hitem, dříve než album bylo na světě. Nejzajímavější momenty se ale skrývají v pomalejších skladbách jako Rasů kandidát („Nejlepší je jezevčík, k němu zelí a knedlík,“ to nemá chybu), s funky motivem a hutnou basou, okořeněná cow bellem a špetkou harmoniky, samozřejmě vše v punkových mezích, nebo až téměř novovlnná Pípa evokující britské veterány The Stranglers. Funguje i najazzlá Fedor Frešo, pocta basákovi slovenských Collegium Musicum se sólíčkem ála Robby Krieger.

Co se naopak moc nepovedlo je cover verze Anarchy In The U.K. od Sex Pistols. Visací zámek nikdy nemusel sahat po písních zahraničních interpretů a ty pak opatřovat českým textem, tak jako to dělá spousty tuzemských spolků. Tohle přece nemají za potřebí a je to zbytečné. Příště už raději nezkoušet, působí to až moc prvoplánově.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Jak už bylo napsáno. Muzika Visáčů, to nejsou žádné složitosti, byť muzikanti jsou to velmi zruční a zkušení. Úžasné ale je, že ve stejné sestavě to válí už 38 let a jejich energie a nadšení jsou stále stejně veliké. Z toho by si mladí muzikanti měli vzít příklad, zvláště pak v dnešní době, kdy nové kapely spolu nevydrží ani dva roky.

Visací zámek

Visací zámek – Anarchie a totál chaos

Warner Music, 33:56

cz punk

70 %

Tagy Recenze alb Visací zámek punk
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock & Pop, Rock & All, Rock History a nyní také Frontm...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY