Jaroslav „Jerry“ Ondráček
Vokály a kytara v kapele Screaming.
Fakt jsem přemýšlel, co napsat v „infu o mně“. V první řadě bych chtěl napsat, že tohle bude pro Tebe nezvyklý a divný. Není zvykem v naší zemi být vděčný a oceňovat lidi kolem sebe. Já to ale přesto udělám. Jestli tě to irituje, tak tady skonči se čtením, protože budu hodně děkovat.
To, že píšu tyhle řádky a pokouším se o vlastní tvorbu, je jen pouze díky tomu, že mě v tomhle snažení podpořili rodiče. Bez nich bych tady nejenže nebyl, ale mám od nich principy, díky kterým se nevzdávám. Od nich jsem okoukal houževnatost a jsou pro mě neskutečnou inspirací. I když nemají rádi naši metalovou muziku, hrdě vystavují naše fyzická alba a nosí naše kapelní trička. Díky, Mami a Tati!
Metalová hudba se ke mně dostala skrze mé starší bráchy. U nejstaršího z nich jsme dokonce nahráli všechny naše nahrávky. Děkuji Vám, bráchové.
Mým snem je dělat tvrdou a brutální muziku, která ale bude pozitivní a bude vyvolávat pozitivní afirmace. Já vím, že to je divný. Ale vím, že to pude. Proč to pude? Protože neskutečným pohonem a další významnou podporou je moje láska a životní partnerka Míša. Děkuji Ti, Marishko – můj POKLADE.
Ve smečce Screaming hraji s mými kamarády Vexxem, Samem a Buchťákem. Obrovsky si vážím toho, že máme spoustu společného (nejen hudebně). Děkuji Vám za to, že jste, pánové!
Zmíněnou grupu jsem založil v roce 2009 s kamarádem Tomem, kterého bych chtěl ocenit jako člověka, bez kterého by tahle kapela nevznikla. Sestava se za ty roky logicky měnila, až jsme se dostali sem.
Ve své muzikantské historii bych rád zmínil studentskou kapelu Uterus, ve které jsem se toho spoustu naučil. Díky, Jirko, Vašku a Štěpáne. A bohužel zde musím napsat i toto: odpočívej v pokoji, Bery. Jednou se znovu potkáme.
Teď na konci mám pro Tebe deklamaci. Pokud máš sen, tak si ho splň, protože můžeš. Nikdy totiž není konec, dokud nevyhraješ.
Kapelní stránky:
