The Fialky se vracejí k United. Dvacet let staré skladby dostaly novou podobu
Je to něco přes rok, co jsme recenzovali poslední řadovou desku tuzemské stálice The Fialky. Deska Vykřičníky!!!! ještě nestačila vychladnout a pražská parta servíruje další nosič. Tentokrát se pánové vracejí ke dvacet let starému EP United, tedy nahrávce, která, jak sami říkají, zásadně ovlivnila jejich pozdější směřování. Čtyři skladby z tohoto EP zde zaznívají v originálním provedení, ale také v nové, současné podobě.
Čtveřice The Fialky se 20. výročí nahrávky United rozhodla oslavit ve velkém stylu. Vinylová edice vychází v limitovaném počtu 500 kusů. Desetipalcový vinyl je vyveden ve stylovém červeno-zeleném provedení a desku provází také rozsáhlý booklet s fotkami a doplněným příběhem, mapujícím její vznik a historické pozadí. Vizuální zpracování a smysl pro detail téhle čtveřici vždycky šly. Už se tak stalo zvykem, že si s každou deskou a novým vydáním po estetické stránce vyhrají a snaží se, aby výsledkem nebyla jen samotná nahrávka.
Pojďme ale k hudební stránce věci. Jak už bylo naznačeno, na první straně najdeme původní nahrávky tak, jak byly natočeny před dvaceti lety. Na straně druhé pak skladby United a Vítězství je paradox v nových verzích, natočených současnou sestavou a se zvukem, jakým se The Fialky v posledních letech prezentují. Ty pak doplňují verze Punk 77 z roku 2016 a Punk Sex Pivo, natočená živě v brněnském klubu První Patro.
Co se týče zvuku nově přetočených skladeb, je vše na slušné úrovni a odpovídá současným požadavkům. United i Vítězství je paradox (2026) mají oproti dřívějším záznamům mohutnější chorály, nástroje jsou pospolitější a u druhé jmenované je vše navíc podloženo decentními hammondkami. Živák Punk Sex Pivo už nemá onu studiovou učesanost, zpěvy nejsou tak kompaktní a s rytmem to jde taky jako na houpačce, občas rychleji, občas pomaleji. Ale energie a živelnost jsou zde zachyceny velmi solidně, a to je podle mě hlavním plusem.
Je tady ovšem ono klasické úskalí, kdy kapela přetočí své starší nahrávky a dodá jim současnou podobu. Ať už jsou původní verze zvukově třeba nezdařilé nebo mají své chyby, kterých se chce kapela na přepracovaných nahrávkách vyvarovat, pořád mají své kouzlo. Zachycují dobu, v níž vznikaly, i tehdejší tvář interpreta. Stejné je to i zde. Původní nahrávky z roku 2006 možná nejsou zvukově tak dotažené, ale jsou sympatické a oproti verzím z roku 2026 mají jakousi nevinnost a nepůsobí tak seriózně. Tomu určitě pomáhá i fakt, že hlavní hlas na původních záznamech patří lídrovi kapely Kečupovi. Právě jeho spratkovský projev dodává starším verzím onen odlehčený šmrnc.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
EP United (20 Years) je určitě dalším pěkným přírůstkem do sbírky fanoušků The Fialky. Je zajímavé slyšet na jednom nosiči starou a novou tvář kapely a sledovat, jak se za dvacet let změnil především přístup ke zvuku a jak si nyní víc hlídá jednotlivé detaily nahrávky. Pro muzikanta je pak možná nejzajímavější právě tohle přímé srovnání: stejné písně, ale dvě různé podoby a přístupy.
A zatímco nové verze ukazují, jak by tyto skladby mohly znít dnes, ty původní v sobě stále mají atmosféru doby, ve které vznikly, a ukazují, jak fungovaly bez výraznější studiové uhlazenosti.
The Fialky – United (20 Years)
PHR Records, 00:24:00
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
