These New Purintans nachytali inspiraci na album v kostelních lavicích

These New Puritans tvoří dvojčata Jack a George Barnettovi z anglického Southend-on-Sea. Od svého debutu Beat Pyramid vydaného v roce 2008 se kapela neustále vyvíjí a překračuje žánrové hranice, od post punku přes neoklasiku až po experimentální elektroniku. Pokaždé je z jejich nahrávek cítit ambice předkládat posluchačům maximálně dotaženou uměleckou vizi. Ať už se jednalo o neoklasikou a world music elementy napěchovaného albového pokračovatele Hidden, oceněného v roce 2010 časopisem New Musical Express jako Album roku, o kolekci Field of Reeds postavenou na zvuku smyčců a dechových nástrojů nebo na dlouhou dobu poslední album Inside the Rose, jež po svém interpretuje mohutnost popových skladeb 80. let. Jejich letošní páté studiové album Crooked Wing, vydané po šesti letech ticha, zachycuje další ostře vytesanou vizi projektu. Deska vznikla ve spolupráci s producentem Grahamem Suttonem z kapely Bark Psychosis.

Podobně jako je nekompromisní hudební vize projektu, tak nekompromisně přistupují členové i k myšlenkové náplni jednotlivých skladeb, včetně novinek na kolekci Crooked Wing. Hudební tvorba není zrcadlo niterných pocitů bratří Barnettů. Je do písní vytesaným poselstvím a vizemi v duchu velkých románů 18. století. Jack Barnett čerpal inspiraci z prostředí mezi evangelickými kostely a odpadkovou skládkou v severním Londýně, což se odráží v psychedelicky církevní atmosféře alba.

Texty jsou plné symboliky a obrazů přírody a mystiky. Písněmi se prohání ptáci, lvi, andělé, ale i „krvavá křídla“ či „zlatí koně“. První singl Industrial Love Song, který ohlásil blížící se vydání desky, je duetem dvou stavebních jeřábů (ty ztvárňují Jack Barnett a hostující Caroline Polachek), a vyjadřuje nemožnost fyzického kontaktu, přestože jejich stíny se mohou protínat. William Blake by si s These New Puritans měl evidentně o čem povídat.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Recenze portálu The Skinny začíná zjištěním, že letošní album These New Puritans je první deskou, ve které se Angličané neodsekávají od své minulosti. Naopak, vybitá si určité elementy předchozích desek a zasazuje je do nové mozaiky. Osobně toto nemám kapele za zlé. Naopak jí tento postup přinesl možnost předložit posluchačům nečekaně barevné, i když stále kompaktní výpověď. Co to konkrétně v případě Crooked Wing znamená? Bratři Barnett se svými spolupracovníky kombinují na novém albu neoklasické prvky s moderní elektronikou a post-rockovými odkazy.

Celé album rámuje zvuk varhan a kostelních zvonů. Album otevírá skladba Waiting s dětským hlasem a varhanami, kterou následuje sedmiminutová meditace Bells s cinkajícími klávesami a éterickými vokály. Naopak třetí track v pořadí A Season in Hell vytahuje na světlo tribální bicí jak ze singlu We Want War patnáct let staré desky Hidden. Na řadě míst ale temné temnými zvuky, přísnou atmosféru rozhání melodicky něžný rukopis hlásící se k poslední desce Inside the Rose a kapelám jako Talk Talk nebo Tears For Fears. Vítaným zpestřením alba je hostování hned několika vokalistů (Caroline Polachek, herce Alexandera Skarsgårda a sopranistky Patricie Auchterlonie).

These New Puritans nikdy nebyli miláčky davů. Jejich vize nesledující současné hudební trendy. Nebojí se, pokud to považují za potřebné, náročnějších, méně přístupných kroků. I díky tomuto nekompromisnímu přístupu ale ukazují, že i dnes, v době, kdy je hudební scéna svázána mnoha pravidly, lze narazit na umělce, který všem těmto tlakům odolává a je schopen si nalézt dostatečně velké publikum, kterém mu umožní v tomto režimu kontinuálně tvořit. Moc se těším na koncert, který kapela odehraje 27. října tohoto roku v pražském Meetfactory.

These New Purintans – Crooked Wing

Domino rec. 2025, 00: 47:18

85 %