Yelling Orangutans: Dali jsme dokupy kapelu po dvaceti letech!
Blíží se Vánoce roku 1999 a dva spolužáci z jedné pražské základky na Vinohradech, Jarda Hruška a Honza Mahdal, netrpělivě čekají, jestli jim rodiče nadělí to, co si oba tak strašně přáli. Elektrickou kytaru. A ono to klaplo. Zbytek vánočních prázdnin se nesl v duchu společných seancí a zjišťování, která kytara lépe vypadá, na kterou se lépe hraje a která se bude víc líbit holkám ze třídy. Na jaře si pak kluci splnili další velký sen a natočili v nedalekém vršovickém studiu Jaromíra Vogela vlastní písničky Here I Stand a Window To The Deep. A to bylo všechno! Pak přišel červen. Základce odzvonilo a cesty obou spolužáků se na dobrých devatenáct let rozešly.
Tak by se ve zkratce dal popsat začátek naší první kapely, která vlastně nikdy nevznikla. Střihem se dostáváme do roku 2019. První kytary jsou neznámo kde, mně se v šuplíku hromadí nápady na písničky. Někdy je to pár řádků sloky, jindy refrén, občas i s akordy a ve výjimečných případech je písnička napsaná celá. Pak jsem si na Instagramu všimnul nenápadného postu. Honza si koupil novou kytaru. Zdánlivě maličkost, která rozhýbala to, co se nám v patnácti letech nepodařilo dokončit. A sice poskládat fungující a hrající kapelu. Následovaly nahodilé schůzky nad popsanými bloky papíru a s kytarami v rukách, které postupně dávají základ tomu, co během příštích dvou let přetvoříme do repertoáru Yelling Orangutans.
Odvahu k tomu všemu jsem vlastně sebral hlavně díky hudebnímu projektu Adama Lešikara (to je náš basák), který mě oslovil s tím, jestli bych nechtěl hrát na kytaru v jeho kapele ALE. Já mu pak na oplátku nabídl, jestli by si našel čas a mohl nám basovat v Yelling Orangutans. Chudák, asi ještě netušil, co si na sebe ušil. Zbývalo nám už jen najít bubeníka. Díky Covidu se všechno strašně vleklo a po mnoha zkouškách, kdy jsme stále nemohli najít toho pravého, se k nám na jaře 2021 přidal poslední člen naší opičí tlupy, Patrik Jonáš. Ještě na podzim jsme stihli odehrát tři koncerty a ve studiu G.A.W. natočit první singl Kick Off, který postaru obsahuje dvě skladby. Na streamovací služby jsme ho vypustili hned na jaře 2022, následoval klip k songu Alice. O rok později jsme vydali EP Blurred Lines a pak další singl Lucky, natočené u Michala Janečka ve studiu Franz Kavkaz.
Zpíváme anglicky. Proč? Protože chceme a baví nás to. Ke stylu hudby, kterou děláme, to líp sedí. Máme rádi melodické písničky s vokály a kytarovými riffy. Vycházíme ze zvuku americké a britské rockové scény. Všichni v kapele posloucháme podobný styl a našimi hudebními vzory jsou The Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd a z novějších kapel třeba Oasis, Pearl Jam nebo Greta Van Fleet.
Pravidelně hrajeme v klubech, většinou pražských, a také se nám daří dostat se na festivaly napříč Českou republikou. V tomto směru je pro nás dosavadním vrcholem účast na United Islands of Prague. K naší veliké radosti několik našich songů prolétlo éterem a podařilo se nám vyhrát hlasování v hitparádě rádia Rock Zone.
Jo, na O₂ arenu to zatím není. Důležitější však je, že se nám podařilo po dvaceti letech založit kapelu, pravidelně koncertovat a natáčet nové songy. Navíc se mi podařilo najít kazetu, kde jsou nahrané oba fláky, co jsme nahrávali na základce. A to všechno je skvělý!
Jaký je příběh vyší kapely? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
