teige: na první nahrávky jsme si počkali několik let

Vždycky jsme věděli, že na nahrávkách si chceme dát hodně záležet a že chceme spolupracovat s někým, kdo se delší dobu pohybuje na alternativní scéně. Oslovili jsme Tomáše Havlena z post-hudby, se kterým jsem se znala z předchozího působení v Margo, a domluvili jsme se, že spolu uděláme nějaké písničky.

Postupně se počet našich tracků vyšplhal na deset – i díky tomu, že jsem začala sama skládat, což je něco, o čem jsem dřív byla (ke konci už docela stoicky) přesvědčená, že nikdy nesvedu. Smiřovala jsem se s tím, že jsem analytický typ, kterému kreativita není souzena. Ukázalo se ale, že když už mi operační paměť v hlavě nezabírají deadliny diplomek a státnic, dýchá se mi o něco lehčeji a zvládám z různých textových poznámek a myšlenek tvořit celé písničky.

oswald – osamělý muž a sdílející ženy

Třeba náš poslední singl oswald vznikl z pocitů, které ve mně vyvolalo Ibsenovo drama Přízraky (konkrétně v inscenaci od divadelního spolku JEDL), kde hlavní postava Oswald utíká ze svých depresí k postavě Reginy, aniž by ji ale skutečně vnímal a snažil se ji pochopit. V klasickém fanfiction tahu jsem chtěla dát Regině víc prostoru:

žízníš po mojí radosti
toužíš po mojí bílý kůži
ne ani na ni slunce nesvítí
žiju v tom stejným městě jak ty

Druhou tematickou inspirací pro oswalda byl také film Reprise, shodou okolností také z Norska. V něm se skupina kluků zaobírá literaturou a sní o vyplnění svých intelektuálních ambicí. Pro některé z nich se představa života s přítelkyní rovná mentálnímu propadu v podobě seriálů a prima večeří. To ve mně rozhodně vyvolalo silnou reakci. Je to osobní útok? Já jsem tahle přítelkyně! Koncept je to samozřejmě absurdní, ale hodně to ve mně zarezonovalo a spojilo se s mými myšlenkami ohledně vztahů nebo mužských přátelství.

svět seriálů, svět sladkejch večerů
to je ten můj
do něj utíkáš, pořád se schováváš
na chvíli stůj

Zvukově jsem si pro oswalda představovala čarodějnickou atmosféru, abychom navodili představu ženského světa jakožto nebezpečného lákadla. Nejprve jsme šli po víc akustickém zvuku, inspirovaném druhým albem Lykke Li, Adam vymyslel takový lehce tribal pattern na bicí, ale naživo jsme s tím nebyli moc spokojení. Nakonec jsme aranž postavili na táhlé subbasové lince a bendovaném synthu na jednom tónu. Tomáše Havlena pak zas popis čarodějnického vibu přivedl k witch housu a oswald tak získal víc elektronický charakter. Jelikož máme ale rádi akustické nástroje, jsou i tady živé bicí, které s námi nahrál v Golden Hive studiu bubeník Kuba Švejnar.

svět seriálů a videoklipů

Důležitou složkou teige je i vizualita. První videoklip k singlu co by ne točil Adam na nočním Opatově, k druhému singlu piha jsme si udělali lyric video z letního západu slunce. U oswalda jsme se rozhodli „zainvestovat“ a oslovili jsme Táňu Lvovskou, která nám už předtím nafotila nádherné promo fotky k co by ne, a natočili jsme s ní a s kameramanem Janem Vališem lehce surrealistický klip a aspoň touto formou se konečně přihlásili k odkazu Karla Teigeho.

Klip jsme natočili v domě po rodičích mého táty kousek od Kolína. Pětadvacet let v něm nikdo nebydlel, takže byl se zachovalým retro interiérem ideální lokací pro natáčení. Dřív tam jezdila jenom teta na víkendy. Ta nám před dvěma lety zemřela – bez ní by ale nebylo tohle album. To ona inspirovala vznik písničky co by ne, kterou jsem napsala jako jednu z posledních, a ukázalo se, že nás nejvíc vystihuje, takže jsme ji vydali jako úplně první.

tys chtěla jen hezký bydlení
v něm velkou kuchyni
co by ne
proč by ne
nic už to nezmění

Kruh se uzavřel a nás už čeká vydání alba – květiny nonstop budou venku 14. listopadu a my z nich máme strašnou radost. Pokřtíme je 28. ledna v Café V lese.

Jak ke své tvorbě přemýšlíte vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.