Pulp v letošním roce předvedli melodicky uvolněný návrat

Historie kapely Pulp mi přijde z hvězdné britpopové čtveřice nejzajímavější. Zatímco Blur, Oasis i Suede žili od začátku sny o hvězdné kariéře mocně podporované ostrovním tiskem, Pulp se k britpopové horečce přimotali jako pověstný „slepý k houslím“. Zato byli ale hned v roce 1994 nominovaní na Mercury Prize za desku His 'n' Hers a v roce 1996 tuto cenu s albem Different Class získali. Pulp zkrátka přišli, viděli a zvítězili.

Další část příběhu už tak jednoduchá není. Především frontman cítil tíhu zodpovědnosti, která z posledních dvou řadových desek This Is Hardcore a We Love Life učinila doslova křížovou cestu. „Radši jsme to rozpustili, než abychom se potřetí podobným způsobem trápili,“ přiznal Cocker v promo materiálech k letošní novince důvod rozpadu kapely.

Proto návrat v roce 2011 i původně v roce 2023 neměl mít za cíl nic jiného, než koncertně potěšit dlouholeté fanoušky. Jenže společné nazkoušení Jarvisovy písničky Hymn Of The North k divadelní hře Simona Stephense Light Falls z roku 2019 odšpuntovalo nečekaně kreativní proces, který kvarteto s celou řadou spolupracovníků zakončilo třítýdenním nahráváním nové desky. Ta dostala jméno More. Jak často říkáme u nás doma: „Nejlepší věci jsou často ty neplánované.“ V souvislosti s osmou řadovou deskou Pulp to platí beze zbytku.

Novinka More vznikla v období, kdy frontman Jarvis Cocker procházel osobními otřesy – jeho dlouholetý vztah procházel zatěžkávacím obdobím, v posledních dvou letech přišel o svou matku a kapela o baskytaristu Stevea Mackeyho. Písně nesou stopy těchto událostí. Ne že bychom se museli v textech obejít bez obvyklé porce sexuálních eskapád, ty ale mají více smířlivý než sarkasticky štiplavý podtón. Jarvis už se nevysmívá hrdinům svých příběhů (z nichž v řadě z nich zakukleně hraje hlavní roli), ale spíše dění nadčasově glosuje. Jako například ve skladbě My Sex, kde sugestivně zpívá o tom, že „bez lásky pouze masturbuješ v někom jiném.“

Písnička Tina je chvalozpěvem ženě, kterou nikdy nepotkal, zatímco ve Farmers Market vzpomíná na to, jak poprvé spatřil svou současnou manželku. Albem se vine téma dospívání a osobnostního zrání, kterému se Cocker dříve zuby nehty bránil. Už jen fakt, kolikrát neironicky zazní na desce dříve pro Pulp zapovězené slovo „láska“... Nové album More není jako rezignovaná, věkem shrbená nahrávka. Je to album autora, který si uvědomil, že stále ještě může tvořit, a stále ho tato činnost i zbytek kapely vnitřně naplňují.

 „Snažím se přijít na to, proč jsme se rozhodli, že je to dobrý nápad, nahrát novou desku,“ opakovaně v rozhovorech přemítá Jarvis Cocker. „Evidentně to zčásti souviselo se Stevovým úmrtím,“ odpovídá vzápětí. Baskytarista kapely Pulp Steve Mackey zemřel na jaře 2023. A ačkoli se rozhodl, že se druhého reunionového turné nezúčastní, jeho vliv na kapelu a její hudbu zůstal výrazný. Před loňským severoamerickým turné se Jarvis Cocker sešel s původními členy kapely – kytaristou Markem Webberem, bubeníkem Nickem Banksem a klávesačkou Candidou Doyle – aby společně vyzkoušeli nové hudební nápady.

Později se k nim přidali i členové kapely JARV IS, kterou zpěvák postavil v roce 2017 – basák Andrew McKinney, houslistka Emma Smith, perkusionista Adam Betts a elektronik Jason Buckle, stejně jako aranžér smyčců Richard Jones. Společně pak pracovali na sérii skladeb – některé byly nedokončené nebo původně vznikly pro jiné účely, jiné byly úplně nové. Jarvis poprvé do studia přinesl textové základy.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

Kapela si do studia přizvala současnou velkou producentskou osobnost – Jamese Forda. O jeho významu svědčí to, že jen v recenzentské rubrice na Frontman.cz jsme se s jeho prací setkali v souvislosti s deskami Arctic Monkeys, Fontaines DC, Black Country, New Road, Beth Gibbons, Blur nebo The Waeve. Takto silné trumfy, dohromady s jistou nenuceností – kapela opravdu žádnou novou hudbu nikomu nedlužila – přinesla nečekaně silný výsledek. Barokně načechraný, aranžérsky barevný, ale především melodicky šťavnatý.

Jakou radostí je slyšet, jak energicky roztančenou Got To Have Love, hravě proměnlivou Tina, Grown Ups, tak i baladicky vznešenou Slow Jam, Partial Eclipse nebo Background Noise. Časté užití smyčců skladbám nedělá těžké pozadí, ale naopak písničky jemně nadnáší. Nepřekvapí, že kapela do aktuálních koncertních setlistů zařazuje nejméně šestici z celkem jedenácti novinek, které More obsahuje. Nakonec se téměř čtvrtstoletí dlouhé čekání vyplatilo. Přineslo desku, která je oslavou kapelní poetiky. Poetiky, která skrze britské každodenní reálie trefně popisuje realitu i naší společnosti.

Pulp – More

Rough Trade 2025; 00:50:21

85 %