Přejít k hlavnímu obsahu
Amends je postgrungeové dílko se vším všudy | Foto: Loma Vista Recordings
Amends je postgrungeové dílko se vším všudy | Foto: Loma Vista Recordings
Martin Hošna - St, 08.07.2020 - 13:00

Posmrtné album Chestera Bennigtona nabízí víc než nostalgii

Nešťastnou sebevraždu Chestera Bennigtona, tahouna Linkin Park, oplakala celá generace fanoušků, která vyrostla na moderním rocku nultých let. Po třech letech má ale nyní možnost cestovat v čase. Kapela Grey Daze, v níž Chester začínal, oprášila "nevydané" skladby a vydala je na albu Amends. Výsledek není vůbec špatný.

Že Bennigton vždycky tíhnul ke grunge, není žádným tajemstvím. Vypovídá o tom nejen jeho krátké angažmá u Stone Temple Pilots (2013-2015), ale i kritikou ceněný projekt Dead By Sunrise. A o přátelství s Chrisem Cornellem (Soundgarden), který si sáhl na život jen několik měsíců před ním a Chester ho poté stejně hrůzným způsobem následoval na jeho narozeniny, se již napsalo až běda.

Album Amends, které vychází po dvaceti letech, jako by přímo zapadalo do mozaiky frontmanova hudebního zrání. Velkohubě pojaté pomalé kytarové riffy, emocionální vokál, pestrá instrumentace s plnohodnotnými beaty, toť předchůdci Linkin Park uměli na jedničku. Deprese, pocity frustrace, atomovky a mladistvá anarchie, to vše bychom také našli na deskách LP, byť zde jsou mnohem hmatatelnější.

Otázka ale je, do jaké míry je Amends skutečnou raritou. Deska je totiž seskládaná z písniček, které již byly vydány vlastním nákladem na deskách lokální kapely Grey Daze. Ty patrně čekaly marně na svoje kupce v regálech kamenných obchodů v devadesátých letech. Toto znovu nahrané "Best of" bylo po právních tahanicích vydané až nyní, a to pod dohledem renomovaných kolegů z branže. Mladistvý hlas Chestera je tak jedinou autentickou raritou. To nic ale nemění na tom, že by deska nestála za poslech. Ba právě naopak.

Soul Song s klavírním doprovodem je uhrančivá balada, která by tenkrát perlila na MTV. Smutná intra, křupavé postgrungeové kytary spolu s pompézním valícím se rytmickým doprovodem provází většinu skladeb. Chesterův vokál pokaždé exploduje s mrazivou vášní do podmanivých výšek a s něžnou surovosti má tendenci podmanit si jakýkoli ušní bubínek. Pozoruhodný závěr v Shouting Out naopak svou baladickou upřímností strčí do kapsy celou ubohou plytkost One More Light od Linkin Park.

Pro ortodoxní fanoušky může být Amends příjemnou časovou schránkou, pro ostatní definitivní tečkou za Chesterem Bennigtonem. Jestli trumfne fenomenální zpěvák posmrtný odkaz Jimiho Hendrixe (na kontě má několik desítek desek, byť za života vydal oficiálně jen tři), je otázka. Naděje ale umírá poslední.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Amends je postgrungeové dílko se vším všudy, které vyšperkovala řada hostů a kamarádů z té doby: Page Hamilton (Helmet), Brian „Head“ Welch + Munky (Korn), Chris Traynor (Bush), Marcos Curiel (P.O.D.), Ryan Schuck (Orgy) a další, včetně syna Jaimiho, který se podílel i na videoklipu. Není divu, že má deska moderní šmrnc, a to jak po aranžerské, tak producentské stránce. Nabízí se tu tudíž neskutečné srovnání - jak se tým šikovných producentů a kámošů uměl poradit s tím nejlepším jediným, co z Grey Daze zbylo. S Chesterovým vokálem.

Amends

Grey Daze – Amends

Loma Vista Recordings, 39:33

70 %

Tagy Recenze alb Grey Daze
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY