Přejít k hlavnímu obsahu
Wilsonovy postapokalyptické vize mají větší sílu než u Arcade Fire nebo Johna Fruscianteho | Foto: Lasse Hoile
Wilsonovy postapokalyptické vize mají větší sílu než u Arcade Fire nebo Johna Fruscianteho | Foto: Lasse Hoile
Martin Hošna - St, 17.02.2021 - 12:00

Pop art Stevena Wilsona řízený elektronikou má tah na bránu

Steven Wilson, předák progrockových Porcupine Tree, si svoji sólovou kariéru opravdu užívá. Zbožňuje taneční rytmy, současnou elektroniku, líbí se mu zkrátka pop. Asi důvod, proč dělat vlastní věci přirozeně po svém a s vlastní filozofií.

Šesté studiové album The Future Bites se popu opravdu nebojí. Dvanáct skladeb nese prvky Pet Shop Boys, Eltona Johna, ale nakonec i Porcupine Tree. Hranice mezi epickým ztvárněním popu a progresivního rocku se v rukách Stevena ztenčuje k nepoznání. Naleštěné taneční výkřiky v sobě ukrývají pozoruhodné prog výpovědi, funkově se zakusují do ucha posluchače, vysmívají se okolí svou promyšleností i detailní zpovědí.

Texty o konzumu, v nichž nakupování po internetu a všude přítomný marketing určují náš algoritmus, jdou ruku v ruce s naleštěným popem, ukrývají v sobě nadhled, vtip a humor. To umocňuje až vokální robotická přítomnost a satirický retro přednes zdůrazňující vlastní Wilsonovo charisma. V důsledku je The Future Bites pop dílem úctyhodně vzdorujícím současným trendům. Citlivě ma sebe vrství funkové rytmy, melancholicky promlouvá do duše jemnou kytarovou technikou, třpytivě a výbušně září v rádoby refrénech, které nikdy nezazní. Diskotékový sound tu funguje jen jako nutný doprovod, který má ale říz a spád v duchu Princeho.   

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Steven Wilson vstoupil do elektropopových vod, nebyl to však krok nijak nečekaný. Domovskou kapelu Porcupine Tree svojí sólovou kariérou patrně nezastíní, o tom ale právě sólová kariéra je. Jít na hranu za vlastními možnostmi je totiž jediný smysl, proč se do ní pustit. Pozornost určitě zaslouží altrocková skladba 12 Things I Forgot svou snivou atmosférou a poutavou melodií, ale i další písně, v nichž zní svěží vokální harmonie s temnými podkresy a zlověstnou elektronikou. The Future Bites je deska, v níž lze sledovat autorův přerod – a to z mága impozantních progrockových melodiích na někoho, kdo kytaru a bicí schoval za falzet a klávesové hrátky. Přesto si ale Wilson uchoval vlastní tvář. Jeho postapokalyptické vize o materialistické společnosti mají větší sílu než u Arcade Fire nebo Johna Fruscianteho.          

wilson

Steven WilsonThe Future Bites

Caroline International, 2021, 41:59

70 %

Tagy Recenze alb Porcupine Tree Steven Wilson
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY