Přejít k hlavnímu obsahu
Zatímco první polovina desky si praštěně hraje s rozmazanou kytarou a neodbytnými rytmy, jež haraší s bombastickou rétorikou, v té druhé podprahově promlouvá špinavé blues. | Foto: Matěj Hošek
Zatímco první polovina desky si praštěně hraje s rozmazanou kytarou a neodbytnými rytmy, jež haraší s bombastickou rétorikou, v té druhé podprahově promlouvá špinavé blues. | Foto: Matěj Hošek
Martin Hošna -

Plzeňští Hrivňák Bouška Janoušek hrají slušný rock'n'rollový cirkus

Covid může být i k něčemu dobrý. Deska Playhouse tria Hrivňák Bouška Janoušek vznikala v době pandemie, kdy se tito muzikanti zavřeli do zkušebny a poté do studia a jamovali. Postupně přicházela múza, až nakonec vychrlili poctivý rockový nářez s prvky noir.

„O různorodejch dopadech první covidový izolace v lockdownu toho bylo napsáno asi dost. Nám cákalo na maják, jinak to říct nejde, a jsem rád, že je to za náma. Nepřestat se vídat byl záchranný člun a další dvě cihly v kapse. Díky zákazům jsme si ve zkušebně na chvíli vysnili vznášející se opar homeopatickýho disentu, kam jsme se chodili dohadovat o tom, kdo je větší vyplašenka, covidfašista nebo předposranec. A taky jsme hráli. Zprvu soundtrack ke groteskám Bustera Keatona k Letní filmová škola Uherské Hradiště, až z toho nakonec vznikl Playhouse. Ladislav Janoušek a Lukáš Bouška si možná už nejsou tak jistí tím, že nejlepší skvělej název pro kapelu je Hrivňák Bouška Janoušek, ale já ano,“ říká Honza Hrivňák.

Pod modrým coverem, na němž se mračí trojice pětačtyřicátníků s roztaženými prsty na rukou, se skrývá slušná garážová podívaná. Syrová kytara tu zběsile nabízí ostré riffy, leckdy funková baskytara zvedá ze židle, dunivé bicí žene před sebou celé trio jako o závod. Zdánlivý chaos má ale klamný charakter; zvukový nepořádek podléhá preciznímu komponování, který si hraje s jistou strohoum až nihilistickou uvolněností, jako kdyby Nick Cave tančil se Stooges. Děsivě, dojemně a intenzivně nabízí kapela svůj punkový elán v písních Cyclone Story, Kicked Off Somewhere či Dress The Monkey. Zvolní až v titulní Playhouse, v refrénu ale funkově zaburácí po vzoru Red Hot Chilli Peppers.

Zatímco první polovina desky si praštěně hraje s rozmazanou kytarou a neodbytnými rytmy, jež haraší s bombastickou rétorikou, v té druhé podprahově promlouvá špinavé blues. Epické jamování i arénový feeling nabízí závěrečná a velkolepá Noire, odlehčená funková hravost zazní v How To Be A Detective, zádumčivý klavír halí podzimní ponurost do barové kouřové clony ve skladbě Hearts and Pearls, v poklidném tempu vypráví svůj šílený příběh Crime Crushing Criminologist.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Album Playhouse má nádherné okleštěné aranžmá. Punk tu svádí souboj s garážovým, někdy až gotickým zvukem, vše je ale vyprávěno v duchu soundtracku noir filmů, gangsterek a expresionismu. Trojlístek Hrivňák Bouška Janoušek jsou šikovní muzikanti, kteří se nebojí experimentovat, hrát si se zvukem a momentem překvapení. Skákat z metalové polohy (Blinking Buzzards) do vyložené taneční taškařice (Sherlock Jr.) umí s nadhledem, a to v orgii démonických výkřiků, pochroumaných lyrických obrazů a zubatých kytarových riffů. Tahle zlověstná rock'n'rollová masturbace si zaslouží další pokračování. A možná skutečně i lepší název.

Hřivňák Bouška Janoušek – Playhouse

Hrivňák Bouška Janoušek – Playhouse

3766244 Records DK, 43:52

Alternativní rock

80 %

Tagy Hrivňák Bouška Janoušek Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY