Přejít k hlavnímu obsahu
Weller připravil další hudební dobrodružství, která jej ukazují jako všestranného muzikanta | Foto: Sandra Vijandi
Weller připravil další hudební dobrodružství, která jej ukazují jako všestranného muzikanta | Foto: Sandra Vijandi
Petr Adamík - Pá, 21.05.2021 - 12:00

Paul Weller je skladatelsky silnější než kdy předtím

Paul Weller si ani v důchodovém věku nedopřeje chvilku klidu. Už když mu loni vycházela skvělá deska On Sunset, prosákly na veřejnost informace o tom, že Modfather pracuje na dalších skladbách. Napsat v tak krátkém čase stejně silný materiál se může zdát jako těžký oříšek, nikoliv však pro Wellera.

Fat Pop je opět velmi pestrobarevné album, i když možná nepůsobí tak jednotně jako předešlá deska. Weller nicméně připravil další hudební dobrodružství, která jej ukazují jako všestranného muzikanta, který se nebojí experimentovat, ale zároveň má přehled a neztrácí nad věcmi kontrolu. 

Ze singlu Cosmic Finger se mohlo zdát, že se tentokrát vydá elektroničtější cestou. Kombinace syntezátorů, strojového beatu a rockových kytar zní opravdu poutavě, ale Weller v následující písni dává elektroniku stranou a v duetu s Liou Metcalfe z liverpoolských The Mysterines mu to sluší jako by mu bylo zase okolo třicítky. Ve skladbě Fat Pop přimíchal do svého chutného koktejlu trošku Damona Albarna a špetku Bowieho, který se ozývá ve vícero kompozicích obsažených na albu. Samozřejmě své místo zde má soul, v němž se Weller vyžívá a občas písně vhodně doplňují příjemné dechy (skvělá Moving Canvas). Fat Pop má od průměrnosti hodně daleko a navíc příjemně plyne. Žádné zbytečné natahovačky, přičemž mnohé písně se bez problémů vlezou do tří minut. Nápadů má očividně přehršel, nicméně tento týden se někdejší frontman The Jam nechal slyšet, že neví, jestli kdy ještě vydá další album. Doufejme, že své prohlášení nemyslel vážně a dočkáme se přinejmenším ještě Fat Pop (Volume 2).  

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Někteří Wellerovi konzervativnější fanoušci budou jistě tvrdit, že zpěvák má nejlepší léta už za sebou, a že to podstatné už napsal na přelomu 70. a 80. let minulého století. Pravdou však je, že Paul Weller je nyní skladatelsky silnější než kdy předtím. Pořád píše v podstatě popové hity, jen na to jde mnohem chytřeji, s nadhledem a muzikantskou vyzrálostí. Stejně jako na On Sunset i zde platí, že písně, které se ze začátku mohou jevit jako nevýrazné, se s každým dalším poslechem stávají zajímavějšími. Pokud znáte Wellerovu kariéru a jeho toulky napříč žánry, nemůže vás Fat Pop (Volume 1) zklamat. Je tady vše. 

Paul Weller - Fat Pop (Volume 1)

Paul Weller – Fat Pop (Volume 1)

Polydor, 2021, 38:40

85 %

Tagy Recenze alb Paul Weller
Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY