Přejít k hlavnímu obsahu
Weller i po téměř padesáti letech na hudební scéně dokáže s každým novým albem překvapit | Foto: Nicole Nodland
Weller i po téměř padesáti letech na hudební scéně dokáže s každým novým albem překvapit | Foto: Nicole Nodland
Petr Adamík - Pá, 17.07.2020 - 12:00

Paul Weller jde na On Sunset s dobou, na své kořeny však nezapomíná

True Meanings z roku 2018 byla dobrá deska. Weller na ní vsadil na pomalejší notu a s akustickými nástroji ukázal svou folkovější tvář. Překvapivě proto působilo čtyřpísňové EP In Another Room, které vydal zkraje letošního roku a na němž přičichl k avantgardě, když si pohrával s elektronikou, samply apod. Vše následně vyústilo v aktuální počin On Sunset. Ten by se dal s lehkou nadsázkou označit za mix toho nejlepšího ze zpěvákovy bohaté kariéry. Wellerova již patnáctá (patnáct desek za dvacet let je poměrně slušný výkon, nemyslíte?) sólová nahrávka vyvolává ozvěny jeho hudební minulosti, ale zároveň ujišťuje, že se umí stále ještě posunout a neznít vyčpěle.

Nečekejte ale žádné mladistvé výpady ve stylu The Jam, Wellerovy první kapely, za to ducha Style Council zde lze dohledat na vícero místech. Svůj podíl na tom jistě má i Mick Talbot, Wellerův někdejší partner z této osmdesátkové formace. Ten se objevuje hned ve třech skladbách a svými hammondkami jim dodává potřebnou soulovou příchuť. Village je ukázkou Wellerovy neutuchající schopnosti napsat hit s melodií, jenž vás bude dlouho pronásledovat. 

Modfather a soul k sobě neodmyslitelně patří a není tak divu, že tento žánr proplouvá celou nahrávkou. Někdy v typičtější podobě  (gospelová Baptiste), jindy zase v patřičné moderní úpravě (Old Father Tyme). Weller se nebojí cestovat napříč žánry a se svými nasbíranými zkušenostmi mu nedělá problém je s nadhledem propojovat.

O tom, že se Paul Weller neutápí jen v minulosti, ale snaží se jít s dobou, svědčí jeho spojení s mladičkým R&B objevem posledních let Col3tranem v singlu Earth Beat. Z jiného soudku je pak například More, okořeněná francouzštinou v podání Julie Gros nebo Equanimity, ve které hostuje na housle Jim Lea, ano, ten basák z legendárních Slade! Album uzavírá výborná balada Rockets, která dá vzpomenout na rané období Davida Bowieho. Brilantní album, a to včetně bonusových skladeb, které najdeme pouze na deluxe edici. 

Co na desce oceníte jako muzikanti?

On Sunset nemá slabé místo a jeho síla roste s každým dalším poslechem. Od první skladby Mirror Ball až do konce přináší pestré nástrojové obsazení; každá píseň je jiná, a přesto společně tvoří silný celek. Je až neuvěřitelné, že si Weller po téměř padesáti letech na hudební scéně drží stále vysokou úroveň a s každým novým albem dokáže překvapit. 

On Sunset

Paul Weller On Sunset

48:53, Polydor

90 %

Tagy Recenze alb Paul Weller
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock & Pop, Rock & All, Rock History a nyní také Frontm...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY