Nástroje snů #16: Vlasa & Black

Když vám jen tak mezi řečí ukazuje laserovou řezačku, 3D tiskárnu nebo CNC frézu, které si sám doma seskládal, máte pocit, že jste v dílně vynálezce jako z amerického filmu. A když vám Vlasa na závěr ukáže ještě svou zbrusu novou kytaru, kterou si jen tak mimochodem sám postavil, tak jeho typická skromnost rozhodně není na místě. Protože to rozhodně nejsou běžné věci a takovou šíři záběru nezvládá jen tak někdo.

Když Mesa/Boogie nestačí

Začátek značky Vlasa & Black byl podobně bezprostřední – při nahrávání desky jeho další kapely Six Degrees Of Separation nezavládla spokojenost se zvukem renomovaného kytarového boxu Mesa/Boogie a Vlasa si prostě řekl, že to zvládne udělat líp. Měl za sebou totiž působení v Boogiestanu (mezinárodní second hand s hudebním vybavením) a měl tak možnost vyzkoušet si v podstatě všechno, co bylo na trhu (u nás tenkrát tedy spíše nedostupné nebo za horentní sumy). M/B box tedy prodal a za utržené peníze s kolegou Blackem postavili boxy dva, které úspěšně slouží dodnes.

Pro konstrukci využili detaily vyzkoušené na desítkách boxů, které jim prošly pod rukama, stejně jako ověřené zkušenosti z metalových pódií. Speciální výztuhy, front loaded montované reproduktory pro širší zvukové pole, stejně jako takzvaný A/B design, kdy box je sice šikmý, aby nehrál jenom „do nohou“, ale jeho obvod je rovný, aby šly boxy bez problémů stohovat na sebe. Všechno ve funkčním a odolném provedení, aby aparáty zvládly tisíc kilometrů v dodávce, posloužily klidně jako zarážka do dveří a nevadilo, že s nimi občas někdo klepne nebo je trochu odře. Boxy značky V&B bylo například kompletně vybaveno reunion turné legendárního Krabathoru.

Cesta k zesilovačům skrze „pohřebiště omylů“

Ale jak Vlasa komentoval: „Máme u nás hodně stolařů a dobrou kvalitní bednu už umí spousta lidí. Ale se zesilovačema je to trochu složitější“. Tehdejší evropské turné s Napalm Death odehrál kvůli jednoduchosti na obyčejné „osmikilo“ nakopnuté svým tubescreamerem a dle svých slov pochopil, že ani z pozice světových kytaristů není nutné zvuk prožívat až příliš. A jak má ve zvyku, metodou pokus-omyl se odvážně pustil i do kytarových zesilovačů.

Využil svoji dětskou zálibu v pájení různých součástek a servisní zkušenosti z Boogiestanu a zkusil vylepšit zapojení ikonického Marshalla JCM800 jednoduchou efektovou smyčkou. Jenomže to nefungovalo. Pochopil, že jenom odhodlání na všechno nestačí a začal spolupracovat se starými machry, kteří dříve pracovali v elektrotechnických provozech, zbrojovkách nebo výzkumných ústavech. Ti mu pomohli dotáhnout jeho vlastní zapojení preampu Blade, který je základem většiny zesilovačů Vlasa & Black.

Vlasa hledal zesilovač vhodný na tvrdé higainové podladěné styly, který se nebude hltit v basech a nebude tak těžký a velký jako klasické lampové aparáty. Že to nebyla zas tak jednoduchá brnkačka, dokumentoval svým „pohřebištěm omylů“, objemným šuplíkem plným nepovedených pokusů, nefungujících zapojení a zkažených plošných spojů. Vždycky se usmívá, když slýchává, jak něco nejde – a lidi to přitom zkusili jenom párkrát.

Blade preamp Vlasa postupně odladil ke své spokojenosti a začal ho v různých variantách montovat do zesilovačů, racků a dokonce i podlahových stompboxů. Norský producent Børge Finstad (Mayhem, Arcturus, Borknagar, Ulver nebo Ihsahn) při nahrávání desky Hypnos vyzkoušel všechny navezené aparáty světových značek a pořád nebyl spokojený. Nakonec tedy zavelel, ať mu zapnou i tu neznámou hlavu Vlasa & Black a po třech hodinách vylezl ze studia s rohlíkem na puse, že ten zesilovač chce! Takže desku nahráli na V&B Blade a Vlasa mu následně vyrobil další dvě hlavy Superblade nabité dalšími vychytávkami (4 kanály, programovatelné MIDI, šumová brána, dělené středy, jump na sóla atd), které má Finstad dodnes ve svém Toproom studiu.

Na 1U rackový dvoukanálový lampový Blade preamp, který ve spojení s nějakým IR loaderem může sloužit například i na tiché domácí nahrávání, jsem natočil pár ukázek.

Vlastní hráčská zkušenost je neocenitelná

Vlasa ale vyrábí i zajímavé drobnosti a zakázkové specialitky. Motá si svoje kvalitní trafa, využívá 3D tisk pro výrobu základen, podpor plošňáků a podobně. Kromě custom boxu 1x10 na míru, šikmého 1x12 kytarového odposlechu s bassreflexy ve stylu Steva Vaie například také velmi nápaditě zabudoval do hlavy multiefekt, který nejenom efektuje zvuk, ale zároveň přepíná kanály a je vtipně živený z napájení odmontovaného pružinoveho reverbu. Ostatně to je i Vlasovo knowhow, že podle vlastních zkušeností ví, co muzikant na pódiu potřebuje.

Takže různě optimalizuje, spojuje efekty do jedné krabice dle konkrétních přání, jako například pro australany Black Majesty dvoutlačítkovou krabičku Delay + Jump + Gate. Na sólo se jedním šlápnutím zesílí a zároveň připne delay. Mimochodem, do Austrálie prý  zásilka dorazila rychleji, než když posílá balík do Brna...

Noise gate neboli šumová brána je jeho oblíbená vychytávka, kterou montoval do mnoha zesilovačů Peavey 5150, které sice Vlasa považuje za geniální metalovou hlavu, ale které taky při vysokých gainech hodně šumí. Postupně si vyladil speciální čtyřvrstvý plošný spoj, který je základem výborně fungující šumové brány zabudované přímo do zesilovače, bez nutnosti mít na zemi další krabičky. Taky se mi moc líbí miniaturizovaný sonic maximizer, který je možno schovat v krabičce místo 9V baterie.

Vlasa také optimalizoval zesilovač pro Bilose z kultovních Malignant Tumour. Ten měl svůj vysněný Marshall Kerry King, jenomže mu na neustálé přenášení postupně přišel velký a těžký. Vlasa snížil váhu na 13,5 kg a přidal ještě efektovou smyčku, overdrive a noise gate. Bilos je se svým V&B Earthshakerem velmi spokojen.

Další výzvy do budoucna

Plánů má Vlasa pořád dost. Od optimalizace pedalboardů, kde zemní smyčky můžou nadělat dost paseky, kapesního preampu ve stylu starého a pořád dobrého Sansampu až třeba po malou 20W hlavu s velkým zvukem. Klidně zkuste tohoto sympatického metalového vlasatce oslovit a třeba i vám postaví váš nástroj snů.