Milo Karvas: Jen jít a být – Alone In The Wild
Pěší přechod jedné z nejdivočejších tras světa, pět měsíců o samotě a hudba, která se zrodila z ticha a svobody. Na Continental Divide Trail jsem se vydal bez očekávání – a vrátil se s albem Alone In The Wild, osobní výpovědí o cestě, divočině a poznání sebe sama.
Cesta
Vždycky jsem v sobě cítil to zvláštní volání být volný, svobodný. Kdesi hluboko uvnitř se zrodila touha sbalit si pár věcí a prostě jen jít, pěšky dopředu. Lákalo mě nechat se unášet bytím, vyrazit na cestu a vnímat, kam mě zavede. Toužil jsem po bezpodmínečném poznání, ale věděl jsem, že cesta to bude dlouhá, dobrodružná a o samotě.

Něco velmi silného se ve mně pohnulo, když jsem zaslechl o cestě, která vede divokou, odlehlou přírodou, začíná někde v poušti a proplétá se údolími i hlubokými lesy. Kdo se po ní vydá, musí se brodit řekami, popasovat se s vysokými horami a nebát se divočiny, kde jen málokdy natrefí na nějakého človíčka. Cesta dobrodružná a divoká, která vede místem kontinentálního rozvodí, kde řeky na jedné straně stékají do Pacifiku a na druhé straně do Mexického zálivu.
Jako by udeřil blesk, který rozsvítil a projasnil všechno kolem. Jako by se pro mě zastavil čas. Ano, to je ono: Continental Divide Trail (dále CDT) – Stezka kontinentálního rozvodí. Cesta dlouhá kolem 3 000 mil (4 800 km) představuje jeden z nejnáročnějších a nejdelších pěších treků na světě. Jde drsným a rozmanitým terénem. Začíná na hranici USA s Mexikem ve státě Nové Mexiko. Klikatí se pouští Nového Mexika, stoupá až do výšek 4 300 metrů v Coloradu, ubíhá nechráněným terénem s vysokým rizikem extrémního počasí, kde intenzivní slunce střídají blesky a silné větry. Odměnou jsou ale překrásné přírodní scenérie. Táhne se na sever přes státy Wyoming, Idaho a hlubokými lesy Montany až do Kanady.
Měl jsem jasno: „…a tohle teď projdu pěšky s batohem na zádech.“

Divočina je svoboda
Neměl jsem žádná očekávání. Chtěl jsem pouze svobodně jít a od začátku přijímat všechno, co na své cestě potkám. To, že po návratu natočím album, které bude odrazem všeho, co jsem v divočině prožil, nebylo mým původním záměrem. Všechna alba, která jsem doposud vydal, ale byla vždy odrazem prožitků z mých cest, a tak tomu je i nyní.
Texty píšu v angličtině, protože na cestách v ní přemýšlím. Ještě v průběhu příprav na tuhle více než 4 000 kilometrů dlouhou pěší výpravu ve mně rezonovaly různé melodie. Byly ale jiné než obvykle, jako kdybych v nich už cítil tu svobodu. A když jsem pak po pěti měsících opět vzal kytaru do rukou, už jsem ji nepustil. Vzniklo několik písní, které jsou přesným odrazem míst a prožitků z divočiny.
Album jsem nazval Alone In The Wild a je mým třetím sólovým albem v pořadí. Jeden ze sloganů stezky podél kontinentálního rozvodí CDT zní „Embrace the brutality“, což lze přeložit jako „přijmi“ nebo „obejmi brutalitu“. V podstatě nás vyzývá, abychom přijali věci a extrémní situace tak, jak jsou, a šli dál. Mé odhodlání přijetí tohoto stavu je vyjádřeno hned v první písni s názvem En Embrace. Neexistovalo nic, co by mě mohlo zastavit. Pouze jít a být, procítit skutečnou svobodu ve stavu, kdy se člověku chce až křičet.
Podvědomě, v průběhu několikatýdenního přechodu skalnatého Colorada, někde ve výškách kolem 4 000 metrů, se formovaly základy druhé písně, která nese název Freedom. Píseň pak vznikla během několika málo chvil hned po dokončení trailu, ještě v USA.
Čím více času člověk tráví o samotě sám se sebou, tím více přichází k poznání, že jediný, na koho se může v životě spolehnout, je on sám. A pokud tohle přijme, vstoupí do nové komfortní zóny, než ve které běžně fungoval. Je to komfortní zóna poznání sebe sama. Poznání, že má schopnosti v životě udělat a dosáhnout cokoliv, co chce, když následuje svoji intuici. A tak vznikla píseň The World Is Your Oyster.
Zvuky a hlasy divočiny v hlubokých lesích Montany jsem přenesl do další písně, která je jako jediná z celého alba instrumentální skladbou, a ve které jsem sólově použil rezofonický nástroj dobro. Skladba se jmenuje Alone In The Wild.
Kontrast drsnosti a krásy divoké přírody Montany vyjadřuji v písni Hush Of The Land. Popěvky, které jsem si hlasitě pokřikoval v hluboké divočině, abych dal o své přítomnosti vědět medvědům grizzly, se přetransformovaly do další písně s názvem Heya Heya.
Poslední skladba z tohoto alba, která jako jediná vyšla i v podobě singlu, se jmenuje Save My Soul a je čistým odrazem prožitku celé mé cesty. Cesty, která se nese ve znamení touhy po svobodě a toho, co všechno je člověk schopen podstoupit. Ústí v pochopení, že nikdy nic nekončí – pouze se vše pomyslně přemostí a pokračuje dál v ještě větší míře poznání. To, co zůstává podvědomě zakořeněno někde hluboko uvnitř nás, jsou právě prožitky, které jsou zdrojem naší inspirace pro všechno, co děláme a tvoříme. A s odstupem času, jako kdyby všechny naše zkušenosti dozrály, pak vše hladce a nezastavitelně zhlédne světlo světa v podobě něčeho krásného v naší tvorbě.
Hudebním základem alba jsou akustická kytara a zpěv, v několika písních doplněné o dobro a další rytmické doprovodné nástroje.
Album Alone In The Wild právě vychází na všech digitálních platformách a brzy i na vinylu, který bude představen na mém turné letos v dubnu v Praze, Jihlavě, Brně, Zlíně, slovenské Skalici a dalších městech.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.