Přejít k hlavnímu obsahu
Novation Circuit
Novation Circuit
Dusan Krejdl - St, 06.05.2020 - 08:00

Mám padáka, beru groovebox!

Sedm večer, odemykáš zkušebnu, kytaru opatrně stavíš do kouta, posbíráš pohozené plechovky od piva, naladíš a připravíš si mikrofon. Basák je na cestě, veze ho přítelkyně, trochu přebral. Bubeník neodepisuje, venku je hezky, dneska nepřijde. Mezitím ještě stačíš topnout inzerát na klávesáka, na který už měsíc nikdo neodpovídá, a v telefonu projedeš změny v textech za poslední týden. Půl osmé, nikdo nikde. Nedá se nic dělat, už to nejde odkládat, je čas si dát padáka a sáhnout po grooveboxu – kapele v krabici.

Doba, kdy byly grooveboxy záležitostí pouze hrstky zasvěcených DJs jsou dávno pryč, ovládat mašinku plnou knoflíků a barevných padů je dneska možná víc sexy, než hrabat do strun čtvrt století starého Telecastera. Samozřejmě kecám, ale má to určitě podobný náboj. Na začátek si ale uděláme jasno, co to ten groovebox vlastně je a koukneme se, jaký je dnes výběr. A věřte, není malý, navíc každý kus umí trochu něco jiného, takže si musíte nejprve položit zásadní otázku – co od grooveboxu očekávám?

Bájný Roland MC-303

Kompaktní nástroje podobné dnešním grooveboxům se objevovaly už na počátku 80. let, ovšem první opravdový groovebox uvedl uvedl na trh Roland až v roce 1996. Jmenoval se MC-303 a definoval technické vlastnosti všech budoucích grooveboxů, kterými jsou:

  • jednoduchá přenosnost (bateriové napájení výhodou)
  • bicí automat
  • syntezátor, nebo sampler (popřípadě obojí)
  • pokročilý sekvencer
  • plně ovladatelné rozhraní s řadou všemožných čudlíků a hejblátek

Nultá léta ovšem grooveboxům vůbec nepřála, všichni seděli u PC a hráli si s Reasonem (s nadsázkou řečeno). Jejich comeback tak mapujeme až v poslední dekádě a ty nejzásadnější kousky, které si můžete pořídit i dnes, si připomeneme a rovnou si řekneme, pro koho jsou určené.

Švédský zázrak jménem OP-1

Když do té doby hudebnímu světu spíše neznámá parta programátorů a grafických vizionářů sdružená pod legračním názvem Teenage Engineering v roce 2010 představila světu prototyp svého miniaturního Operátora 1, nikdo zpočátku netušil, o jakou revoluci půjde. Čtyřstopý digitální rekordér s 11 syntezátory, bicím automatem, samplerem, originálními efekty a chytře navrženými sekvencery způsobil v hudební komunitě slušný poprask. Jedni nechápali, co na tom ti druzí vidí, a ti zase na svůj neobvyklý groovebox nedali dopustit. OP-1 se dobře prodává dodnes a o jeho statusu svědčí i cena, která loni poskočila o třetinu směrem nahoru.

Kultovní OP-1 ale rozhodně není pro každého, kdo si potrpí na patterny a jejich řetězení do celých songů s možností následné nekonečné editace, by měl dát přednost jeho mladšímu bratrovi OP-Z. Jedničku ocení hlavně kreativně založení hráči, hledači originálních zvuků a všichni, kteří rádi tvoří na cestách.

Teenage Engineering OP-1

Z místo 2

To ostatně platí také o už zmíněném OP-Z, který se do prodeje dostal na podzim 2018 a opět zbořil zaběhnuté standardy grooveboxů. Za prvé je opravdu velmi malý, takže se vám hravě vejde do kapsy, za druhé, kromě 4 stop pro samply, nabízí další 4 pro interní syntetické zvuky a k tomu ještě 8 stop pro efekty, řízení DMX světel, animaci fotografií nebo hrátky s vektorovými klipy vyrobenými v Unity. To všechno v krabičce o velikosti televizního ovladače, neuvěřitelné. Komu více sedí do detailu propracovaný sekvencer, měl by dát přednost Zetku.

Elektron vrací úder

Klasikou mezi fandy grooveboxů jsou mašinky od švédské (sic!) firmy Elektron. Už Monomachine a Machinedrum byly velmi populární, takže jejich následovníci s označením Analog Rytm, Analog Four a Octatrack sklidily obrovský úspěch a staly se součástí vybavení pomalu každého DJe. Od nich už byl jen krůček k uvedení specializovaných grooveboxů Digitakt, Digitone a jejich štíhlejších verzí Model:Samples a Model:Cycles. Pro prvotní hrátky s grooveboxy doporučuji právě řadu Model, která sice nabízí omezenější komfort při práci se zvuky, ale za to téměř okamžitou odezvu při jejich úpravě. Všechny zmiňované mašiny se pak mohou pochlubit dokonalým sekvencerem, který mohou Elektronu jiné firmy doslova závidět.

Elektron Model:Cycles

Circuit nebo Mono Station?

Dalším pravověrným grooveboxem je bezesporu Novation Circuit postavený na 4 stopách pro samply a 2 synťácích založených na populární Mini Nově. Barevná tlačítka a pady nabízejí odlišné workflow, které je ale tak jednoduché, že si ho po prvním doteku okamžitě zamilujete. Mono Station není klasický groovebox, jde o parafonní analogový syntezátor a i když na něm lze vyčarovat velmi zajímavé rytmizované smyčky a melodie, tím, po čem byste měli sáhnout, je klasický Circuit. Tedy pokud vám sedí zvuková paleta jeho syntézátorů a vystačíte si se 60 vteřinami pro vaše samply, pak není co řešit.

Roland is back!

Grooveboxové žně si samozřejmě nenechává ujít ani Roland, i když mu to chvilku trvalo. Jeho loňské modely MC-101 a MC-707 staví na úspěchu slavných devadesátkových MCéček a přidávají kreativitu 21. století, která sází na barevně podsvícená tlačítka, slidery, praktické displeje a mobilitu. 101čku totiž nakrmíte tužkovými bateriemi a můžete vyrazit tvořit třeba do parku. Oba stroje umí pracovat jak se samply, tak s virtuálními syntezátory, nabízejí výborný sekvencer a paletu zvuků, kterou znáte z jiných nástrojů výrobce. Kdo má rád sound legendárních bicích automatů TR-808 a TR-909, bude nadšen!

Korg, Akai, Toraiz a další

Jedním z nejlevnějších a tím pádem nejrozšířenějších grooveboxů je Korg Electribe (klasický, nebo ve verzi Sampler). S jeho pořízením určitě neprohloupíte, i když dnes už může působit vedle pokročilejších mašinek rivalů trochu zastarale, stále jde o Korg a ten to se zvukem opravdu umí! Samostatnou kapitolou jsou pak MPC od Akaie. Pokud zůstaneme věrní kompaktním zařízením, tak musím vypíchnout jejich nejnovější kousek pojmenovaný lapidárně ONE. 16 barevně podsvícených padů doslova vybízí k tvorbě lámaných beatů, velký barevný dotykový displej vám zase usnadní práci se sekvencemi. Podobně na to jde i Toraiz s modely SQUID a SP-16, jejich zvuk ale už více inklinuje k taneční scéně, takže tady zase platí, že si nástroje musíte předem osahat, abyste náhodou nešlápli vedle.

Sám používám několik grooveboxů – Novation Circuit, OP-1, OP-Z, Model:Cycles a zatím nezmiňovaný Blackbox od 1010 Music. V dalších dílech vám je do detailu představím a přidám svoje osobní postřehy, abyste si mohli udělat podrobný obrázek o tom, která z mašinek by nejlépe posloužila vaší tvorbě. A ještě dodám důležitý fakt – rád s grooveboxy pracuji samostatně, nesnažím se je propojovat, nebo jimi řídit jiné nástroje. Omezení vždy na jednu konkrétní krabičku mi vyhovuje a probouzí mou kreativitu, třeba to budete mít podobně.

Tagy Moje grooveboxy groovebox
Člen elektronického dua Semipalatinsk vydávající také pod svým příjmením.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY