Madness už nejsou tak divocí, ale bavit dokážou i nadále

Aktuální sestavu tvoří zpěvák Graham „Suggs“ McPherson, baskytarista Mark Bedford, klávesista Mike Barson, kytarista Chris Foreman, bubeník Dan Woodgate a saxofonista Lee Thompson. Produkce se tentokrát ujali sami, společně s Mattem Glasbeym. Dle slov samotné kapely šlo snad o nejharmoničtější nahrávání v její historii.

Pokud očekáváte album v duchu raných nahrávek Madness, plné ska prvků, tak na Theatre of the Absurd Presents C'est la Vie písní v tomto duchu moc nenajdete. Hudební počínání Madness je v posledních letech mnohem pestřejší a zahrnuje širokou škálu hudebních stylů. Na novince navíc okořeněné o divadelní příchuť.

Čtrnáct přítomných skladeb je provázáno mluveným slovem herce Martina Freemana, který uvádí jednotlivá dějství. Theatre Of Absurd je vedena smyčci a připravuje půdu pro hitovku If I Go Mad s bodiddleyovským rytmem. Klasičtějšího soundu Madness se nám pak dostane v C'est La Vie s výraznými klávesami Mikea Barsona a charakteristickým saxofonem Lee Thompsona.

Každá píseň má svou jedinečnou náladu přesto vedle sebe dokáží fungovat, ať už jde o popovou záležitost Round We Go, moderní ska v Lockdown and Frack Off nebo smutněji laděnou píseň Beginners 101. Epilog patří skvělé Run For Your Life, v níž můžou připomenout jinou legendu britské hudební scény, nebožtíka Iana Duryho. Skutečný závěr ale představuje Londýnem načichlá In My Street, v níž nás Suggs zavede do „své ulice“ a představí nám sousedy (boxera, řidiče taxíku, fotbalistu, gangstera a další). Stále jsou to ti staří známí Madness.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Madness už nejsou tak šílení jako ve svých začátcích, stále ale dokáží pobavit. Namísto divočáků tady teď máme vyzrálé chlapíky, kteří vědí, co chtějí. Nestojí na místě, nežijí jen z podstaty a rádi posouvají svou hudbu do nových oblastí, aniž by přitom ztratili svůj zvuk.

Madness – Theatre of the Absurd Presents C'est la Vie

BMG, 00:56:54

ska/pop/rock

70 %