Přejít k hlavnímu obsahu
Adam Veselý - Čt, 14.08.2014 - 11:40

Kterak si klávesový stojan levně vyrobiti

Ano, jde to i jednoduše – na trhu je celá plejáda stojanů různých konstrukcí, výrobců a kvalit. Pokud jste však chudý student a chcete dvoupatrový, přenosný (skládací) stojan, čtyři tisíce za kvalitní kousek je prostě mnoho. Proto jsem se rozhodl jít cestou DIY (důitjóurself) a stojan svařit z kovových jeklů. Výsledek předčil má očekávání.

Nohy jsou svařeny z luxusního materiálu – mosazi, s povrchovou úpravou připomínající nerez. Byly vyhozeny u zadního vchodu jednoho obchodního domu a dříve evidentně sloužily jako stojany na zboží, nutno podotknout, že to muselo obchodní dům vyjít pořádně draho. Kovové kuličky, které na nich zůstaly, protože tam ničemu nevadí, byly patrně zarážky proti sjíždění ramínek s oblečením. Dva masivní rámy z jeklů (hranatých profilů) byly navrženy a svařeny pro 61 klávesové nástroje – disponuji starým Rolandem U-20, používaným především pro zvuk piána a legendární Yamahou DX7 ve verzi IID, používanou pro všechno ostatní (především elektrická piána a rádobyhammondky) a v blízké době nehodlám nic měnit. Pokud bych si přece jen pořídil nástroj s větším počtem oktáv, stačí jen sehnat jekly
a vyrobit nové obdélníky – nohy unesou všechno. Stojan je poměrně variabilní, neboť si mohu nastavit vzdálenost mezi jednotlivými patry a jejich umístění pro hru vsedě i ve stoje.

Navíc je pevný a stabilní – dopředu ani dozadu se nehýbe vůbec, do strany se vychýlí až při prudším glissandu. Doba práce včetně návrhu nepřekročila 3 dny, materiál byl nalezen. K návrhu jsem kromě papíru a tužky používal také jednoduchý CAD software Tinkercad, který běží přímo v prohlížeči a je zdarma. Zde je jeden z původních návrhů – udělal jsem ho asi za 15 minut.

Celý stojan lze jednoduše rozebrat a transportovat – je plochý a poměrně lehký. V blízké době plánuji ještě několik vylepšení – převrtání několika děr, aby se daly horní klávesy trochu sklopit, možná do stojanu zabuduji spoustu barevných led diod. Časem ho možná také natřu. Závěrem bych ještě chtěl poděkovat svému dědovi a panu Šolarovi, bez kterých by toto dílo nikdy nevzniklo.

Tagy jak na to

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY