Přejít k hlavnímu obsahu
V Golden Hive studiu jsem byla unešená z toho, jak moje nahrávky z levnýho mikráku zní na studiových monitorech
V Golden Hive studiu jsem byla unešená z toho, jak moje nahrávky z levnýho mikráku zní na studiových monitorech
Karolína Nodesová - Po, 04.01.2021 - 12:30

Když se budeš věnovat jiné činnosti, ten track nikdy nedopíšeš

Je pár minut před půlnocí a s Favorite Obsession před sebou máme perných pár dnů do vydání našeho debutového EP Sad Disco. Jako kapela fungujeme něco přes 3 roky, v současném složení o půl roku méně, ale já se pořád za hudebníka nepovažuji, vnímám to spíš jako vzdálený sen, vytyčený cíl, kam chci někdy dorazit...

Těžko říct, proč nám trvalo tak dlouhou dobu, než jsme byli schopni něco ze sebe dostat a fakticky vydat desku. Vím, že mnoho kapel má problém s materiálem, nebo si myslí, že všechno, co napíšou není dost dobrý, náš případ to ale úplně není. Jeden náš kamarád mi trošku vysměvavě řekl, že mě vlastně obdivuje, že se nestydím vydat track, kterej je docela amatérskej a jednoduchej. Občas nad tím přemýšlím a říkám si, kdybychom vydali debut před rokem, kde bychom byli teď? Sleduju, jak se časem vyvíjíme, a troufnu si říct, že z nás ten amatérismus sice velmi pomalu, ale jistě vyprchává.

Před pár lety jsem slyšela rozhovor s jedním nejmenovaným legendárním hudebníkem, který mluvil o soužití ve své původní kapele jako o procesu, který by se dal popsat následovně: jeden rok byl pro nás jako rok psí – tedy 7 roků lidských, tak rychle jsme se vyvíjeli. No a tak nějak to vidím i u nás.

Favorite Obsession | Foto: Ruda Schwarz

Vždycky, když napíšeme novej song, posouváme se dopředu. Rozdíl mezi naším soundem z roku 2018 a 2020 je neskutečnej, mezi Love Adventure (první singl) a Save Me (zatím nejúspěšnější singl, se kterým jsme třeba i soutěžili ve Startéru Radia Wave), je sakra rozdíl, a možná proto bylo pro nás tak těžký sejít ve studiu a ty písničky, co už máme napsaný, teď reálně nahrát. No a taky jsme na každý zkoušce písničky měnili, Jára (bubeník) vtipkoval, že vlastně ani nestihneme nic nahrát, protože než to nahrajeme, bude ta písnička znít úplně jinak.

Dva roky jsme teď tak nějak koexistovali, hráli jsme koncerty v okolí našeho rodného Mostu a čekali na nějaký zásah shora (já na tyhle osudový zásahy opravdu věřím!). Začátkem roku 2020 přišla zpráva o koroně, a potom, co jsme v březnu odehráli první koncert v Praze a v euforii se dohodli, že na podzim „něco“ musíme vydat, přišel lockdown a já zjistila, jak jednoduchý je nahrávat doma a že je to vlastně docela komfortní (a levný) způsob, jakým si osahat první pokusy o nahrávku, se kterou budu naprosto spokojená. Nebylo to ale poprvé, co jsem release nahrála celý doma, stejné to bylo i se singlem Love Adventure. Track Cry On Purpose jsem třeba nahrála v pokoji přes levnou zvukovku, ten stejný večer jsem sestříhala z gifů klip a hodila to na YouTube. O pár týdnů později jsem kapele navrhla, že si troufnu nám nahrát debutové EPčko.

Nahrávání začalo někdy v létě, na týden jsme se zavřeli u mojí babičky v letní kuchyni/klubovně a pokoušeli jsme se vytvořit nahrávky, které budou alespoň trochu poslouchatelné. Do toho naši stavěli na zahradě bazén, takže frustraci z podivně znějících nahrávek střídala frustrace ze zkaženýho „tejku“, který nám vyrušil zvuk sbíječky z venku. Bylo pekelný vedro a my horký hlavy plný shoegazeu chodili ochlazovat do bazénu, byli jsme zásobovaný výborným jídlem a nanukama (díky mami) a za týden jsme nahráli 6 tracků.

Jeden jsme vydali koncem léta (Heaven), jeden jsme vyhodili, protože se mi nezdál dost dobrý a zbytek jsem začala mixovat po večerech v bytě v Praze. Někdy koncem léta jsme začali spolupracovat se Sárou Vondráškovou – Never Sol), která nám k novému EP dělá producentku. Dala mi pár triků k mixování, hlavně ale navrhla, že bychom mohli jít některé vokály znovu nahrát do studia, no a za pár týdnů jsme se s Amákem z Golden Hive sešli a problémové stopy nahráli.

Byla jsem unešená z toho, jak moje nahrávky z levnýho mikráku zní na studiových monitorech a taky byla trochu v rozpacích z toho, jak Amák na divný kombinace mých kytarových stop říkal své oblíbené „perfektní“. Ironie, říkala jsem si? Nicméně jsme dali dohromady 4 tracky, na který jsem fakt pyšná a už se těším, až uslyším ohlas fanoušků.

Návštěva u Amáka pro mě byla hrozně inspirující. Ke konci jsme se třeba bavili o tom, jak je důležitý vědět, kdy desku vydat. Shodli jsme se na tom, že umělci tvoří ve fázích a je stěžejní desku/single/whatever vydat tehdy, kdy je to pro daného umělce aktuální. Beru to jako důležitou radu do života, dala jsem si to v hlavě do stejné pomyslné poličky, jako to, co Lennon poradil Harrisonovi, když ještě tvořili kapelu: „Když rozepíšeš track, musíš ho dopsat před tím, než se pustíš do něčeho jiného. Když se budeš věnovat jiné činnosti, ten track nikdy nedopíšeš, protože už máš jiný mindset, jsi v jiném rozpoložení.“ Až na pár vyjímek to tak vždycky mám a je to asi poslední moudro, které ze sebe nad ránem vyplodím.

Debutové EP Sad Disco vychází 29. 1. 2021 a bude k poslechu na všech streamovacích platformách.

 

Tagy komunita Favorite Obsession
Frontmanka kapely Favorite Obsession. Studuju diplomacii, ve volném čase skládám písničky k béčkovejm indie filmům nebo zevluju v antikvariátech a sekáčích.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY