Přejít k hlavnímu obsahu
Myslete velkoryse ve všech směrech, jděte po silném nápadu | Foto: ampromotions.cz
Myslete velkoryse ve všech směrech, jděte po silném nápadu | Foto: ampromotions.cz
JAF 34 - St, 21.04.2021 - 15:00

Je hudba v roce 2021 o ničem?!

Taky jste někdy poslouchali současný TOP songy v hitparádách a říkali jste si „Ty vole, to je ale sračka.“? Říkali. A nejste sami. Projekt JAF 34 jde v tomhle ohledu hlavou proti zdi a tak to mám rád.

Díky čemu se současná společnost vyprazdňuje? Jak to, že dřív vznikaly mainstreamové opusy typu The Wall od Pink Floydů a dnes jsou nejvíc trendy dvouminutový songy, který mají víc efekt motivačního egotripu než uměleckého počinu jako takového? Co za tím stojí a jak to změnit? Už tento samotný článek půjde proti všem těmto trendům, protože odporuje všem současným postupům, jak na internetu komunikovat, tedy krátce a vtipně. Hlavně moc nepřemýšlet. BTW tohle fakt nebude článek nasranýho boomera, který vůbec nechápe tu dnešní mládež. Věřte mi!

Podle statistik nejsou mezi současnými nejúspěšnějšími hudebními umělci žádné kapely. Natož rockové. Nejúspěšnější jsou převážně jednotlivci, kteří hrají elektronické žánry a není to náhoda. Tvorba hudby se totiž extrémně zjednodušila a zlevnila. Dneska může nahrát album doslova kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv. To víme všichni už víc jak deset let. Začátky mého projektu JAF 34 v tomhle ohledu nebyly výjimkou. Člověk k tomu nepotřebuje žádný velký talent, nápad a ani závratné finance. Je v tom určitě něco krásného, například když slyšíte objev roku Amelii Siba a její debutové album doslova nahrané v pokojíčku, vše vám najednou dává smysl. 

Tenhle aspekt „levnosti“ má nicméně i stinnou stránku a to, že je zde najednou každý den tolik nových písniček, že to člověk jednoduše nedokáže ani pojmout a kvalita výstupů v mainstreamu se tím pádem neustále snižuje. 

Nejvíc je to asi slyšet v rapovém světě. Ti kluci vydávají každý měsíc single a co rok to album! Na jednu stranu neuvěřitelný výkon a hozená rukavice standardním kapelám, ale když si člověk pak poslechne výsledek, tak zjistí, že z hudebního hlediska není vlastně o co stát. Čas a úsilí, které jednotlivým songům věnují, hlavně po lyrics stránce, je na výsledku ohromně znát, bohužel v tom negativním slova smyslu. O produkci se postará už někdo jiný. Respekt všem, kteří se tomuhle neduhu vymykají a posouvají hranice žánru správným směrem, jako Kanye West, Kendrick Lamar nebo Tyler, the Creator. Tahle forma eklektické práce a života, který se pohybuje vědomím již teď napůl ve virtuálním světě, je ale čistý odkaz doby.

Můžou za to sociální sítě, kde máme omezený počet znaku na tweet? Nebo přehlcenost digitálního světa všemožnými zprávami a notifikacemi, které člověk fyziologicky už ani není schopen stíhat? Nad tímhle jsem se zamýšlel například v klipu k písni Now. Takže rada pro vás.

Vypněte si notifikace nebo rovnou při skládání nechte mobil mimo zkušebnu a soustřeďte se na práci. Instagram počká.  

Je to ukazatel právě toho, jak se vyprazdňuje obsah lidských vztahů i naše společenská komunikace. Vše je zkratkovité a nic nejde pořádně do hloubky. Řeší se jenom aktuální emoce a ne dlouhodobé ratio. V klipech se pak objevují jenom extrémně rychle sestříhané náladové sekvence, místo vyprávění příběhu nebo myšlenky. 

U projektu JAF 34, který byl ze začátku také čistě elektronický „pokojový“ projekt, jsem si časem uvědomil, sakra, vždyť já to takhle nechci. Nechci stát na stagi jenom za notebookem, nechci aby to bylo takhle plochý. Jak zvukově tak ideově. „Tady by se hodila basa a tady bicí! A možná i zpěv! V pozadí hutný analogový synťáky! To je ono!“ Šířka a paleta zvuků. No jo, ale to už je regulérní kapela a nasamplovaný loopy stažený z netu nedokázaly zprostředkovat moji vizi. Nezbývalo nic jiného, než po mým producentským základu napsat kámošům, kteří by mi pomohli songy dokončit. Práce se samozřejmě začala komplikovat a prodlužovat, což určitě jeden z aspektů, který většinu lidí odradí nebo kvůli kterému se vydají právě na sólovou dráhu. Já jsem písničkám ale dával onen potřebný čas, aby byly takové, jaké je slyším ve své hlavě. Nakonec mi na debutovém albu projektu JAF 34, které se záměrně jmenuje Empty, vypomohlo celkem 11 kámošů. Takže další rada pro kapely.

Myslete velkoryse ve všech směrech a jděte po silným nápadu. I když to stojí více času a energie, vyplatí se to.

Jelikož na prvopočátku skládání stála v mém životě silná životní událost v podobě smrti, celé debutové album Empty dostalo koncept „Koloběh života“. Pod tím si člověk může představit cokoliv, ale já přesně věděl kam mířím. Fundamentální trojúhelník narození-život-smrt otevřel najednou velkou paletu nápadů a možností, jak s tématem pracovat. Od abstraktního vnuknutí vědomí dítěte, které jsme každý z nás zažili a odlišuje každého individuálního jedince, až po posmrtné rozložení onoho unikátního jedince na samotné atomy, které nás všechny zase zpětně spojí v jeden celek času a prostoru. Nejen lidé, ale i svět samotný. Všichni a všechno kolem nás je postaveno ze stejných „cihel“ a je neuvěřitelný zázrak, jak při vší své složitosti vše kolem nás funguje v naprosto dokonalé synergii. Tomuhle fenoménu se věnuje poslední skladba na albu s názvem Light.

Zavřete oči, odcházím. 

Tagy komunita JAF 34
JAF 34
Pražský audiovizuální umělec. Cílem mého projektu JAF 34 je od počátku vymanit se ze vzorců a řetězů toho, jak by se dnes hudba měla dělat a jak se očekává, že by měla znít. Celý projekt funguje jako jakýsi kreativní hub, ve kterém se mísí dovednosti a talent nejrůznějších hud…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY