Přejít k hlavnímu obsahu
Dostaňte se do bodu, kdy víte, že jste pro přípravu udělali maximum možného. A kdo na zvukovce zařve „1 2 3 4 OLDA ŘÍHA“, tomu dejte následně medaili a diplom. | Foto: Djamy Kandoussi
Dostaňte se do bodu, kdy víte, že jste pro přípravu udělali maximum možného. A kdo na zvukovce zařve „1 2 3 4 OLDA ŘÍHA“, tomu dejte následně medaili a diplom. | Foto: Djamy Kandoussi
Nikola Kandoussi - Čt, 02.06.2022 - 08:00

Jak se připravit a odehrát velký koncert a nezbláznit se z toho

Ráda bych splatila dluh všem těm, kdo mi svými radami pomohli, když jsme se chystaly s The Agony zahrát před Scorpions v O2 areně, a sepsala něco o tom, co při tak velkých akcích dělat, jak to probíhá a na co se připravit. Nejdřív bych měla uvést, že jsme byly hodně hozený do vody. V současný sestavě jsme odehrály tři koncerty a hned nás čekalo tohle. Dělat se ale dalo jediný a byla to alfa a omega všeho.

1. Zkoušet

Samozřejmě, že ty písničky známe a umíme, ale i tak jsme se rozhodly zkoušet takovým způsobem, aby každá z nás jela skoro na autopilota a ve všech situacích si poradila. Zkoušet tak, aby se vyeliminovaly veškerý průsery, špatný nástupy a tak dále Zkrátka nazkoušet set na 120 %. Pak toho dost seberou nervy, takže je potřeba, aby to i přesto bylo dobrý. Na pódiu jako když najdeš.

2. Vybrat ty nejsilnější songy a nechat si časovou rezervu

Jelikož jsem svůj největší kritik, měla jsem hned jasno, který songy bychom hrát měly a který ne. Holky to naštěstí viděly úplně stejně a shodly jsme se, že důležitý jsou pro nás tyhle momenty: silnej nástup (Shoot), stať, čili dvě další dobrý věci (T.W.S., Say Hey), v půlce setu intro před nejtvrdší písničkou (Annie), pak to nechat spadnout pomalým songem (Nothing in the World) a konec pořádně odpálit a narvat do lidí skákavou halekačku (She Said).

Disco song na děkovačku, September od Earth, Wind & Fire, neuvěřitelně sednul. | Foto: archiv The Agony

S pomalou věcí jsme šly do risku (je nová), ale vsadily jsme na to, že by se lidem mohla líbit a že by mohli spolupracovat a rozsvítit si světla na telefonech, což bylo důležité jim předem sdělit. Když se pak rozsvítily stovky minisvětýlek, bylo to magické.

Dlouho jsem taky chtěla nějaký disco song na děkovačku, tak jsem holkám oznámila, že budeme mít September od Earth, Wind & Fire, a neuvěřitelně to tam sedlo. Lidi to i na závěr roztancovalo a zanechalo je to v dobré náladě; ostatně, to byl náš úkol.

Celý náš set trval 26 minut. Mohly jsme těch věcí dát i sedm, ale my jsme nechtěly a doporučila bych každýmu z vás ctít heslo méně je někdy více. Vědomí časový rezervy vás uklidní, víte, že i kdyby šlo něco do kopru (prasklá struna, nehrající apec a podobně), máte čas to dát dokupy... s čímž souvisí zjevně nejdůležitější záležitost, a to je:

3. Tým

Bez týmu se z toho zblázníte. Tým vám strašně pomůže. Potřebujete vědět, že máte v zádech lidi, kteří vás podrží, jsou tu pro vás, zařídí věci, o který byste se obvykle museli starat vy, ale nemusíte a můžete se proto soustředit na to nejdůležitější, čili na muziku a svůj vlastní výkon.

I když máte nahráno stovky koncertů, obvykle se nekonají v arénách, takže z toho prostoru máte nervy a opravdu nechcete řešit, kdo kam zanese merchandise, kam se má skládat nástrojovka, co budete dělat, když vám přestane hrát vysílačka a jestli budete mít v pohodě zvuk.

Světýlka. | Foto: archiv The Agony

Proto já sama doporučuju mít:

vlastní zvukaře

– my měly ohromný štěstí, že kluci z Civilní Obrana nám půjčili svýho Jendu Seilera. Ačkoliv je naším dvorním zvukařem David Alfik Dewetter, přišel nápad, že na to kluci budou dva, s tím, že Jenda má vlastní pult a Alfik zná naše písničky. Navzájem se podpoří (ono zvučit takovýhle prostor je náročný stejně jako ho hrát) a bude to nejlepší pro všechny. A bylo, oba odvedli úžasnou práci;

techniky

– muzikanti ví, že během koncertu se toho může vys*at fakt hodně. V tu chvíli nepanikaříte, protože víte, že se o to vaši lidi postarají. Pomáhají vám postavit aparaturu, připravit nástroje a zejména pak všechno rychle sundat, protože pódium muselo být čistý během minuty a vy jste v laufu z koncertu.

Mějte techniky, pomůže vám to psychicky i časově! Můj bratr Miloslav má s techničením mé osoby bohaté zkušenosti z Hradů a turné, zastal to super a rovnou se postaral i o Péťu, za což díky. Thms Vrňata jakožto bubeník byl zase k ruce Kajdě a všechno bylo easy. Děkujeme!

Fotka se Scorpions | Foto: archiv The Agony

foto / video / sociální média

– mějte s sebou lidi, kteří vám tohle zastanou. Vy sami na to nebudete mít čas ani energii a o to víc oceníte, když vám někdo tyhle vzpomínky zaznamená.

Moje žena Gabriela je mistryně instagramů, tak jsem jí dala přístup na náš účet a zcela volnou ruku, a ona celý den poctivě fotila, točila a postovala, byla úžasná. Na foťák fotil i točil můj táta Djamy Kandoussi, nicméně v případě profi aparátů počítejte s omezením ze strany produkce. Třeba na pódium ho nepustili a mohl být jen v pitu, backstage pak mohl fotit a točit pochopitelně pouze naši.

šéfa toho všeho

Na komunikaci s místní produkcí a koordinaci všech členů týmu na místě potřebujete prostě takovýho šéfa, někoho, kdo je reprezentativní a umí mluvit slušně, ale i rozhodně, a třeba překecá kluky z T-Servisu, že fakt potřebujete praktikábl na bicí, že to pak bude hezčí. Tohoto se naprosto fenomenálně chopil kapelník Civilní Obrany, Marek Calík. Zároveň byl spojkou mezi pódiem a zvukaři ve FOH, což výrazně urychlilo zvukovku.

Všechno domluvil, všechno zařídil, natočil nám děkovačku a byl celou dobu taková klidná usměvavá síla. Kolektivně bychom si ho vzaly, ale prý se za chvíli žení.

Tolik k týmu a pokračujeme dál.

4. Merchandise

Počítejte s tím, že budete prodávat za stejné ceny jako hlavní kapela. Tak to prostě je a nic s tím neuděláte. Zároveň můžete prodávat jen třeba jeden typ trička a jedno cédéčko.

Neočekávejte mohutné obraty – lidi si za ten litr už spíš koupí tričko headlinera, nikoliv vaše, z reprezentativních důvodů je ale lepší tam merch mít než nemít.

The Agony. | Foto: archiv kapely

5. Komunikace s místní i touring produkcí

Zde se hodí přesně to, co nás všechny už kdysi naučili ve školce – prosit, děkovat, ptát se. A dodržovat na profíka pokyny a časy od produkce. Pokud máte být na místě v 16:00, buďte tam v 15:55. Je-li vám řečeno, že zvukovka se vám posouvá, přijměte toto s porozuměním a buďte připravení v daný čas pod pódiem. Nenechte se nikde nahánět a shánět.

Taky si zjistěte, v kolik máte být naložení a odjetí s dodávkou a na toto připravte svoje lidi a stagehands. Tohle konkrétně jsem já sama v pokoncertní euforii dost podcenila. Je lepší řešit to předem.

Dál je důležitý nebát se slušně poprosit o to, co byste rádi. Já požádala šéfa produkce Scorpions o promítnutí loga – udělal to, takže všichni měli celou dobu před obličejem na mega LED obrazovce logo The Agony.

Hned mi řekl, že na rampu do lidí nesmím – pak jsem ale mohla do poloviny. Sdělil mi, že budeme mít rozsvícenou halu – smutně jsem se zeptala, jestli by nám nemohli dát aspoň nějaký světlo, nakonec nám dali dva chlapy přímo od nich, a svítila nám většina jejich rigu.

Pokud vám vyjdou takhle vstříc, rozhodně pak vy i tým v každým případě respektujte cokoliv, co vám řeknou. Netočit, kde se nemá, čáru na rampě nepřekročit, do cateringu jít, až když dostanete pokyn.

Zkrátka se vyplácí staré známé buddhistické řčení „nebýt kokot“ a chovat se slušně ke každýmu – oni si to všichni mezi sebou řeknou, ať už jsou místní, anebo ne, a fakt chcete, aby si na vás vzpomněli jenom v dobrým.

V akci na stage. | Foto: Jaromír „Zajda“ Zajíček

6. Vybavení

Ulehčete si od starostí tím, že si předem absolutně pořešíte svou vlastní aparaturu! Vyměněné struny, servisovaná kytara i aparát (na tomto místě obrovské díky Liborovi Kobrlemu a Slávkovi Šámalovi), náhradní nástroj, náhradní aparatura (díky Nomads of Prague), náhradní kabely jako back up, když vám vypadne vysílačka, nový baterky. Představte si všechny možný scénáře toho, co by mohlo vypadnout, připravte se na ně a předejděte jim.

Už tak se musíte starat o to, jak to odehrajete – nechtějte se ještě vystresovat tím, co budete proboha dělat, když se stane to a to a vy zrovna na ten konkrétní potenciální problém nejste připravení. Prostě připravení buďte.

7. Zvuk

Arény a stadiony jsou samostatnou disciplínou, zcela popírající obvyklé zákonitosti klubovek a festivalů. Očekávejte mnoho přirozeného echa a reverbu, očekávejte odrazy a to, že rozdíl mezi zvukovkou a koncertem (tj. bez lidí a s lidmi) bude markantní.

Vy to naštěstí nemusíte hrotit tak jako zvukaři, ale je dobrý mít to na paměti, až budete během zvukovky panikařit, že vám aparát hraje hnusně.

Pokud jste stále nemoderní nekemperisti a neinearisti jako my, budete patrně potřebovat monitory, ne vždy vám ale dají monitoráka – nám je dělali kluci z FOH.

Nejste-li přímo před bicíma, dejte si do monitoru kopák-snare-hajtku, dále pak veškerá intra (kvůli nástupům) a cokoliv, co je pro vás důležitý a v písničkách vás vede. Zkuste to ale nepřeřvat (to byste neměli ani za normálních klubových okolností) a všechno, co jenom jde, si nechat z pódia. Jinak v tom budete mít bordel a v konečným důsledku se neuslyšíte.

Zvukovku zkuste udělat co možná nejdelší (naproti tomu půjdete rychlou přípravou pódia, předpostavenými bicími a podobně), odehrajte hlavně věci s dynamikou, ať zvukaři zjistí, jak vám to v hale hraje nahlas i potichu. Nenechte se odradit frontwoman, která začíná být nervózní, že vám to dlouho trvá, a buzeruje vás, ať už nic nechcete měnit. Jo a kdo na zvukovce zařve „1 2 3 4 OLDA ŘÍHA“, tomu dejte následně medaili a diplom.

Koukejte si to užít, jako my. | Foto: archiv The Agony

8. Zpěv

Rozezpívejte se, dejte si na pódium vodu a počítejte s tím, že veškerou techniku, kterou jste se kdy v životě naučili, použijete asi tak na padesát procent. Kvůli adrenalinu se vám rozbuší srdce, stáhne hrdlo a nebudete mít dech, klimatizace vám totálně vysuší krk. V momentech, kdy nezpíváte, dýchejte do břicha, abyste se trochu uklidnili a rozšířili kapacitu plic.

Dohromady se dáte asi tak ve druhý písničce a v poslední už nebudete moct, pročež předem požádejte zvukaře, aby vám kromě přirozeného arénového delaye kopnul i trochu toho umělýho. Bude to pěkný a nebudete se muset uřvat.

9. Pár rad nakonec

Dostaňte se do bodu, kdy víte, že jste pro přípravu udělali maximum možného. Uvědomte si, že kdybyste nebyli dobrá kapela, zjevně takovýhle koncert nehrajete. Že jste si to zasloužili a že jste tam z nějakého důvodu. Koukejte si to užít. Jste-li žena, utáhněte si podprsenku a udělejte si pár koleček po šatně, abyste zjistily, zda výstřih drží.

Nebojte se lidí, naopak, dostaňte je na svou stranu, přestože jsou ze začátku nedůvěřiví. Pokud máte dobrý písničky, víte co děláte a jste sympatičtí, odpustí vám i to, že jste předkapela a oni musí na headlinera čekat o hodinu déle... a budou rádi, že můžou být součástí vašeho velkýho momentu.

To je snad asi všecko, díky, čau!

Jaká jsou vaše první zkušenosti s podobným typem koncertu? Podělte se s námi v komentářích, případně napište na redakce@frontman.cz

Tagy komunita The Agony Scorpions jak na to

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Foto: Honza Švanda
Frontwoman ženské heavy rockové kapely The Agony. Kdysi studentka žurnalistiky na FSV UK, nyní žena v IT Service Delivery. Milovnice dobré kávy, vychlazeného Pilsneru, sarkastických textů, kvalitních riffů, nadšených muzikantek a lev…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY