Jak je důležité mít svůj oblíbený festival

Strávit na festivalu celý víkend pro mě není úplně obvyklá a běžná věc. Vlastně mám jen dvě výjimky, kvůli kterým jsem ochoten to podstoupit. Tou první je Beseda u Bigbítu, kde jsem letos první den DJoval a druhý hrál s Midi Lidi, a tou druhou je trenčínská Pohoda. Když tam hrajeme, nebo se tam starám o nějakou svou kapelu, rád jsem tam po celou dobu trvání. Oba ty festivaly jsou také myslím jedny z mála, na které bych sám jel i jen jako divák.

Masové akce jsem nikdy nevyhledával, ale v obou těch případech mám rád pořadatele, kteří je dělají, rád se na nich potkávám s dalšími přáteli a kolegy, líbí se mi prostředí i hudební vkus, který reprezentují. A když mám to štěstí, že tam zrovna i hrajeme, je to jedna velká euforie.

Pohoda je ukázněnější, protože tam máme rodinné zázemí, a nestrávím tam tak tři dny nonstop v areálu, ale na Besedě v Tasově si právě to, že tam můžu být po celou dobu, dost užívám. Často tu hraju až do ranních hodin jako DJ, mnohdy se to protáhne, a občas ani nejdu spát. Taky je to jedna z mála akcí, kde pouštím hudbu, jinak většinou vystupujeme jako DJské duo s kolegou Tomášem Kelarem. Ta intenzivnost mě těší – vystoupit na akci, kterou má muzikant rád, je prostě to nejlepší, co může být. Je to sice náročné fyzicky, ale ani v nejmenším to není “pruda”. Naopak! Je mi tady dobře.

Jen tady se mi stává, že po příjezdu mi pár metrů od brány k podiu někdy trvá dojít i několik hodin, protože pořád potkávám někoho, koho jsem dlouho neviděl. Často také prošvihnu mnoho zajímavých kapel, u kterých jsem si původně říkal, že je chci vidět. Ale vlastně mi to ani moc nevadí, protože je úplně stejně tak důležité potkat ty lidi.

I proto se tu snažím, když tu hrají nějaké kapely, které zastupujeme, minimalizovat manažerskou práci. Snažím se, aby maximum věcí bylo domluveno už předem. Protože si to chci užít.