Přejít k hlavnímu obsahu
„Pane učiteli, oni bráchovi dali rovnátka, takže mu už nemůžu dát přes hubu, když to hraje blbě.“ | Foto: Pinterest
„Pane učiteli, oni bráchovi dali rovnátka, takže mu už nemůžu dát přes hubu, když to hraje blbě.“ | Foto: Pinterest
Anna Marie Hradecká - Pá, 03.09.2021 - 08:00

Hlody z hudebky #4: Malý i velký pařmen, filozof a přísná vegetariánka

Tak co, přihlásili jste i letos své dítě do hudebky a doufáte, že si muziku zamiluje stejně jako jeho rodiče? Možná se to opravdu stane, ale během studia buďte připraveni na to, že pravidlo Pan doktor, maminka a učitel hudby mají vždycky pravdu často dostane pěkně na frak. Osobité názory a dospěláckým životem ještě neopotřebovaný pohled malých muzikantů na svět stojí zato zaznamenávat  a šířit k pobavení nás všech. Tak vzhůru do nového školního roku s muzikou!

  • Žák: Je tady internet?
  • Vyučující: Ano, proč se ptáš?
  • Žák: No, že bychom si někdy dali volnou hodinu a zahráli si Minecraft.

  • Vyučující vysvětluje hudební formu ABA: To máš jako nějakej dobrej sendvič. Nejdřív je houstička, to je naše část A. Pak dobra šunčička a dresing, to je část B. A pak je zase houska, to je to poslední A.
  • Žákyně (9 let) s káravým pohledem: My jsme vegetariáni.

Vyučující nadšeně ukazuje malé žákyni dárky pro absolvující studentky – náušnice s houslovým klíčem:

  • Vyučující: Líbí se ti? Třeba bys jednou mohla taky takové dostat.
  • Žákyně: To bych nemohla. Takový šmuk nosit nemůžu.

Žákovi (11 let) se povede pěkně zahrát kvintakord Fis dur i s obraty poté, co mu tento úkon připadal zprvu neproveditelný.

  • Vyučující jásavě: Vidíš, život není zas tak hroznej!
  • Žák si brblá pod respirátor: Dokud ho nepoznáš osobně.

Od 11:00 se má konat on-line hodina saxofonu se žákem ze seniorské akademie.

  • 10:09 příchozí telefonát: Dobrý den, mně je to strašně blbý a hrozně se stydim, ale nebudu se vymlouvat – my jsme s kamarádama do čtyř do rána pařili na chatě a mně je ještě teď tak blbě, že nemůžu hrát. Moc se vomlouvám.

  • Vyučující: Jakýpak budeme hrát akord, když je tam napsáno „Cm“?
  • Málomluvný žák (9 let): Mollovej.
  • Vyučující: A proč?
  • Žák zcela suše: Protože 'sem to řek'.

  • Žák o svém dvojčeti, se kterým hraje duetta: Pane učiteli, oni bráchovi dali rovnátka, takže mu už nemůžu dát přes hubu, když to hraje blbě.

Předmětem studia je ragtime z Chobotniček z II. patra

  • Žákyně (9 let): A zahraješ mi to celý?
  • Vyučující hraje zpaměti a loví akordy trochu „na hulváta“.
  • Žákyně se zatváří jako přísná učitelka: Jaktože to neumíš, když já to musím umět celý?

  • Vyučující: Druhý řádek skladby je úplně stejný jako první. Když se naučíš ten prvni, umíš vlastně rovnou i druhý.
  • Žák (9 let) s filozofickou rozvahou: Nene... I když je stejný, musím k němu přistoupit jinak. Každá notička má své místo a tím je jedinečná.

  • Žák (6 let): Jako ta flétna je dobrá, ale já 'sem se rozhodl, že se tím živit nebudu.

Poslední předprázdninová hodina flétny s šestiletou holčičkou, která chodí ještě do školky.

  • Vyučující: Tak si užij prázdniny. Ty už vlastně v září budeš muset chodit do školy, viď?
  • Žákyně naprosto klidným hlasem: Ty taky.

 

Další perly z výrokové logiky studentů hudby budou i v letošním školním roce přibývat ve facebookové skupině Hlášky žáků hudebních škol.

Tagy humor hlody z hudebky
Anna Marie Hradecká
Moje hudební vzdělání začalo přívalem zahraničního popu v porevolučních rádiích. S bráchou jsme sledovali hitparády a hráli hru, kdo uhodne písničku a interpreta podle prvních taktů. Chtěla jsem být samozřejmě jako Mel B ze Spice Girls. Jenže na konzervatoř jsem pak šla studov…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY