Přejít k hlavnímu obsahu
"Já nemůžu cvičit moc často. Mě by ta písnička omrzela." | Foto: Pxfuel
"Já nemůžu cvičit moc často. Mě by ta písnička omrzela." | Foto: Pxfuel
Anna Marie Hradecká - Pá, 06.08.2021 - 08:00

Hlody z hudebky #3

Malí adepti na budoucí hudební hvězdy teď mají prázdniny a na hudební nástroje i pracně nabyté vědomosti nejspíš sedá prach. My si ale můžeme připomenout výběr jejich vtipných hlášek z uplynulého školního roku stráveného z velké části v online režimu. Proč není dobré u kytary svačit? A jak se mezi akordy může vloudit „ponorka“?

 

Lekce klavíru, vyučující mluví o barvě tónu.

  • Žák zděšeně: Tam jsou ještě nějaký jiný barvy než černá a bílá?

  • Vyučující: Chceš se naučit toho Harryho Pottera, jak jsi mi kousek melodie už hrála po sluchu?
  • Žákyně (10 let) apaticky: Ne.
  • Vyučující překvapeně: Proč?!
  • Žákyně: Protože to neumím.

Debata s tatínkem divoké devítileté žákyně.

  • Vyučující: Vase dcera pořád říká, že noty a stupnice potřebovat nebude. Úplně vidím sebe v jejím věku. Byla jsem stejná.
  • Rodič: Jé, vážně? Já si pořád říkám, že se chová jako děsnej spratek. Tak jestli z ní vyroste něco jako vy, máme ještě šanci.

  • Žákyně: A jak starý je tohle piáno?
  • Vyučující: Asi tak ze 60. let 20. století.
  • Žákyně ukazuje na kresbu dřeva na vrchní desce: A to se pozná podle tadytěch letokruhů?

  • Vyučující: Tak jaképak používáme druhy mollových stupnic? (míněna aiolská, harmonická a melodická)
  • Žák: Přírodní, melodická a erotická.

  • Vyučující: A to „m“ nebo „mi“ je u té značky proto, že anglicky je moll „minor“.
  • Žákyně (9 let) se zasní uprostřed hry akordu s rukou na klavesách: Minor, minorka, ponorka, koupil ji pan Hovorka... Jakej že to mám hrát ten akord? Já to ztratila... Aha, tady jak jsou ty klávesy teplý.

  • Vyučující: Koukej, nejen že takhle z toho klavíru vydoluješ krásnej ton, ale budeš u toho mít i krásný ruce.
  • Žák (11 let) si skepticky prohlíží své ruce: No, po těch litrech anti-covid dezinfekce tězko.

Malému kytaristovi něco rachtá uvnitř nástroje.

  • Vyučující: To ti tam spadlo trsátko?
  • Žák zasněně: Nevím...

Následuje akce „vyklepej z kytary poklad“ a z nástroje vypadne jakási součástka z kindervajíčka a sto let starý zaprášený medový cereální kroužek.


  • Žákyně (9 let): Já nemůžu cvičit moc často. Mě by ta písnička omrzela.

  • Vyučující: Některý pravidla v hudební teorii se nedají vysvětlit uplně logicky. Prostě se to tak během staletí ustálilo a my se to musíme naučit. To máš jako tvrdý a měkký „i“ ve slově „být“.
  • Žákyně (10): Ale tam to má logiku, abysme poznali, jestli někdo JE, nebo jestli někdo někoho zmlátí.

U přijímacich zkoušek.

  • Vyučující: A nechceš si vybrat nějaký jiný nástroj než klavír?
  • Žák: Ne, já umím jen na klavír.

  • Vyučující: Nezrychluj pořád. Kam tak spěcháš?
  • Žákyně (9 let): Na vlak. Jedeme dneska do Krkonoš.

Další nálož (nejen) dětské logiky ve výuce hudby najdete ve facebookové skupině Hlášky žáků hudebních škol.

Tagy hlody z hudebky
Anna Marie Hradecká
Moje hudební vzdělání začalo přívalem zahraničního popu v porevolučních rádiích. S bráchou jsme sledovali hitparády a hráli hru, kdo uhodne písničku a interpreta podle prvních taktů. Chtěla jsem být samozřejmě jako Mel B ze Spice Girls. Jenže na konzervatoř jsem pak šla studov…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY