Euforické blues na Gahanově sólovce má až strašidelný nádech
Frontman Depeche Mode nedal své nové desce se Soulslavers název Imposter náhodou. Jako „podvodník“ se prý cítí, když zpívá texty kohokoliv jiného, Martina Gorea (kapelník DM) nevyjímaje. Dave Gahan je však nejenom zpěvák, ale taky rozený vypravěč, což dokazuje na tuctu předělávek, kterým vdechnul zcela nový život.
První písní, kterou Gahan v letošním roce předělal po svém, byla Nothing Else Matters. Zpěvák se tak přidal k dalším desítkám umělců, kteří se podíleli na poctě černému albu od Metalliky. Nutno dodat, že v jeho podání se tento rádiový šlágr proměnil v křehký surreálný obraz, a tohoto vyznění se zpěvák drží i ve verzi zaznamenané na Imposter.
Dave vnáší do vlastních interpretací svoji osobnost. Jeho vypravěčské schopnosti navíc umocňuje jeho ikonický baryton. Bluesové a gospelové vzpomínky tvaruje do melodických linek, v pomalém tempu znepokojivě promlouvá a zúročuje i životní zkušenosti.
V coververzi A Man Needs A Maid od Neila Younga oprašuje svou bývalou závislost, která ho málem stála život. Za doprovodu klavíru se jedná o nejkřehčí a nejstrašidelnější píseň na albu. Zkreslená kytara doplňuje bouřlivý vokál v gospelovém blues, které v jeho podání doslova vybuchne v I Held My Baby Last Night, skladby původně od Fleetwood Mac. Gahanův hlas dominuje v Metal Heart od Cat Power; v tlumené euforii lítostivě graduje do plačtivých výšin za pomoci ženského vokálního doprovodu. Stejně jako Johnny Cash, který na sklonku svého života předělal píseň Hurt od Nine Inch Nails do zádumčivého epitafu, zní Gahan hořkosladce v pokroucené naději na příští život v Shut Me Down od Rowlanda S. Howarda (Birthday Party), který skladbu natočil na sklonku svého života.
Imposter je deska s hlubokým poselstvím. Odkrývá nedokonalost a zranitelnost každé jednotlivé písně, zároveň ukazuje Gahana jako zpěváka s velkým srdcem.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Je to až k nevíře, ale vokál Dave Gahana zní lépe než před 30 lety – jednoduše léty zraje jako víno. V minulosti zpěvák používal více nazální rejstřík, nyní má jeho hlas přirozenější nádech, což dokazují skladby z novější éry Suffer Well, Broken, Cover Me či In Sympathy.
Imposter je deska pomalá, ale vášnivá. Gahan svůj styl ale nejvíce ukazuje na pódiu; jeho improvizace během starších i novějších skladeb si uchovávají neskutečnou energii, po technické stránce se jen a jen zdokonaluje.
Na jeho poslední desce mu je partnerem multiinstrumentalista Rich Machin, který mu pomáhá dostat vokál přesně tam, kde má být. Hudební podbarvení je zajištěno syntezátory, kytarovým, či klavírním doprovodem. Novodobý gospel dává Gahanovi spoustu prostoru ukázat, že hlas je ten nejdokonalejší hudební nástroj.
Dave Gahan & Soulsavers – Imposter
Sony Music 46:48
Gospel/Blues
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
