Přejít k hlavnímu obsahu
Darkside | Foto: Jed DeMoss
Darkside | Foto: Jed DeMoss
Pavel Zelinka - Po, 02.08.2021 - 10:30

Dvojice Darkside dala přednost psychedelii a funku před elektronikou

Když se před necelou dekádou na hudební scéně objevila dvojice Darkside s Nicolasem Jaarem za mikrofonem a elektronikou, jednalo se o temnou, leč avizovaně jednorázovou senzaci. Jaar s Dave Harrington se po letech odluky hlásí s projektem znovu a jejich dlouhohrající pokračovaní nazvané Spiral má tentokrát rockověji psychedelické vyznění.

Chilský elektronik Nicolas Jaar potkal amerického multiinstrumentalistu Davea Harringtona v pravý čas. Zrovna vydával své přelomové album Space Is Only Noise a Dave se stal základem jeho nově sestavené živé kapely, která mu pomohla objet let zpropagovat jeho vynikající prvotinu. Oba muzikanti si padli do noty a brzy začali tvořit dohromady pod společnou značkou Darkside. Eponymní EP z roku 2012 naznačilo potenciál, který duo zúročilo o rok později na vynikajícím albu Psychic. To sklidilo zaslouženou chválu, kdy například od vlivného a přísného portálu Pitchfork sklidilo řídce užívané hodnocení devíti bodů z desíti a deník The New York Times prohlásil, že album je „soundtrack ke ztracenému filmu Davida Lynche“. Dave s Nicolasem se znovu vydali koncertoval do celého světa, kdy v rámci celosvětového turné tvorbu Darkside představili v roce 2014 i na festivalu Colours Of Ostrava.

Od začátku anoncovanou dočasnost dvojice Jaar s Harringtonem potvrdili vzápětí, kdy projekt rozpustili. Nicolas se znovu věnoval intenzivně autorské tvorbě, kdy vydal pět alb pod svým občanským jménem a dvě desky klubově zaměřenější muziky jako Against All Logic. Dave Harrington se oproti tomu stáhl znovu do svého studia, založil vlastní kapelu Dave Harrington Group, se kterou také vydal pár desek, ale především zde založil tradici speciálních klubových večerů s pravidelnými hosty, mezi nimiž přivítal například Briana Chase, Ilhana Ersahina, Genesise Breyer P-Orridge, Angel Deradoorian, The Master Musicians of Jajouka, Nelse Clinea a řadu dalších, většinou alternativněji zaměřených muzikantů.

V roce 2018 se ovšem dvojice po letech sešla znovu, a po plodném týdenním jamu v pronajatém domečku v lesích Lenni-Lenape odcházela se základem šesti nových kompozic a rozhodnutím vzkřísit úspěšnou společnou značku. Spontánní jam ovšem následovalo pomalé cizelování hrubého materiálu, které trvalo celkem rok a půl a pak přišel navíc Covid, který vydání návratové desky zpomalil.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Proč se duo vlastně dalo znovu dohromady? „Od začátku fungování jsou Darkside projekt postavený na jamování“, prozrazuje Jaar. „Když jsme spolu ve studiu, máme pocit, že se stáváme dohromady třetí bytostí, která rázuje suverénně jiným směrem, jež bychom šli sami, po vlastní ose“, potvrzuje parťákova slova Harrington. Návratové album Spiral se ale hned po prvních taktech vydává jiným směrem, než úspěšný, osm let starý debut. Místo převažující elektroniky debutu hrají na novince Darkside prim akustické nástroje, především perkuse a kytary všeho druhu.

Pokud vznik alba měl intuitivní, bleskový vznik, výsledný tvar desky zní jako do posledního tónu dotažený tvar. A k němu muzikanti využili opravdu široké palety prostředků. Od avantgardní, často atmosférické elektroniky, přes celou baterii kytar (od akustických, včetně mandolíny, až po bloudivé, výrazně zkreslené elektrické), až po hromadu perkusivních nástrojů. Výsledkem je devítka skladeb, která vychází ze stejného, základního tvaru dua na debutu, na každé skladbě ale míří jiným směrem. Už úvodní Narrow Road se zacyklenými kytarovými kolečky připomene pouštní blues řady afrických kapel, následující The Limit zase překvapí nečekaným funky groovem, který poponáší jinak nežnou, popově melodickou melodii. Třetí skladba v pořadí Question Is To See It All nás vrhá do indie vod nedaleko The War Of Drugs, zatímco poslední singl Lawmaker znovu vytahuje pouštní kolečka, která ale míchá s rozmáchle kytarovými myšlenkami Pink Floyd. K tomu připočtěme tu a tam krautrockové záškuby, které například ve více než osmiminutové Inside Is Out There připomenou podobný osud Future Sound Of London, kteří také z původně přísně elektronické cesty přestoupili jako Amorphous Androgynous na spíše rockově psychedelickou notu. Nejlepší ovšem na desce je, že i přes veškeré experimentování si skrze melodicky zasněný vokál Nicolase Jaara drží přehledný, jednoduše poslechový tvar.

Darkside s letošní novinkou zřejmě nezabodují tak mocně, jak se jim to podařilo s debutem Psychic. Pro posluchače, kteří od hudby chtějí víc než pouze jednoduchou podkresovou muziku, si připravili luxusní padesátiminutový výlet okolo světa nazvaný Spiral. Další způsob, jak plnohodnotně prožít nejen letošní letní prázdninový čas?  

Darkside - Spiral

‎Darkside – Spiral

Matador, 2021, 51:46

pop, psychedelie, funk, jam

80 %

Tagy Recenze alb Darkside Nicolas Jaar
Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY