Deset let Přísunu. Co zůstane, když se vymění skoro všechno?

Právě proto jsme se rozhodli naše první kulaté výročí oslavit tím, co nám dává největší smysl. Vydali jsme nové album Motivátor, které je už čtvrtou řadovou deskou Přísunu Povolen.

I když se to tak snažíme prezentovat, Motivátor není v žádném případě koncepční deska a takovou bychom asi ani neuměli udělat. Na to je u nás proces skládání příliš punk a organický. Většina skladeb totiž vzniká spontánně. Někdo přijde s riffem, Venca začne bubnovat a odmítne přestat, přidá se basa, saxofon a já začnu zkoušet různé texty a najednou se to stane a zjistíme, že máme základ nové písničky. Některé skladby vzniknou během jedné zkoušky, jiné si na svou finální podobu počkají i několik měsíců.

Koneckonců se tahle deska nerodila vůbec snadno. Tři skladby jsme ve studiu The Barn nahrávali už v roce 2023. Od té doby došlo bohužel opět na personální změny, ale čím víc se blížilo výročí 10 let existence kapely, tím víc bylo jasné, že se musíme hecnout a desku dokončit, což se nám nakonec loni na podzim povedlo a zbývajících sedm písniček jsme za dva dny úspěšně nahráli.

Hudebně pořád vycházíme z punk rocku, ale už dávno jsme si přestali hlídat škatulky. Ono by to jinak ani nebyla zábava. Když skladbě sluší tvrdší metalový riff nebo ska rytmus, prostě tam zůstane. Myslím, že právě díky tomu nás to aktuálně tolik baví a nutí nás to navzájem posouvat svoje schopnosti.

Texty píšu převážně já. Většinou vycházejí z obyčejných situací, které kolem sebe pozoruju. Občas mě inspiruje konkrétní zážitek, jindy nějaká lidská vlastnost nebo absurdní situace, kterou člověk zažije. A když nechci být úplně doslovný, schovám téma do pohádky nebo jiného příběhu. Nadsázka a ironie mi přijdou jako dobrý způsob, jak říct i věci, které nejsou úplně veselé.

Typickým příkladem je titulní skladba Motivátor. Vznikla po jedné z těch zkušeností, které asi zná skoro každý. Po letech se vám ozve známý, chvíli si povídáte o životě a pak přijde nabídka podnikání, které údajně změnilo život jemu i desítkám dalších lidí. Připadalo mi to jako téma, které si o písničku přímo říká. Videoklip jsme pak koncipovali jako karikaturu flexících videoklipů plných drahých aut a luxusního života.

I když většinu textů píšu já, Motivátor rozhodně není moje sólová deska. Naopak. Každý z nás do ní přinesl vlastní nápady. Ve skladbě Vokoun dostal prostor náš saxofonista Víťa, který napsal recitativ, a text písně Princezny vytvořila moje přítelkyně Adéla. Právě podobné momenty mě baví nejvíc. Když se do výsledku otiskne celá kapela.

Velkou zásluhu na finální podobě alba má samozřejmě Dan Friml ze studia The Barn. Dokázal ukočírovat všechny naše nápady, připomínky i spontánní změny a zároveň zachovat energii, kterou jsme chtěli na desce mít.

Deset let kapely jsme oslavili 13. června koncertem a křtem alba v pražské Modré Vopici. Byla to příležitost potkat lidi, kteří nás podporují už dlouhé roky, ale zároveň začátek další etapy. Na podzim nás čekají koncerty v rámci Karmafestů společně s kapelou Reflections of Karma a další hraní po republice.

Když se dnes ohlédnu, uvědomuju si, že za deset let se může změnit skoro všechno. Lidé, nástroje, zkušebny i životní priority. Pokud ale zůstane chuť dělat hudbu, má smysl pokračovat. A právě Motivátor je pro mě důkazem, že Přísun Povolen má pořád co říct.

Jaký je příběh vaší kapely? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.