Deftones na Private Music: Krásná agrese a těžkotonážní harmonie

Na první poslech se může zdát, že Private Music pokračuje v klasické linii Deftones – masivní riffy, vrstvy kytarového šumu, hutný basový základ a Moreno, který umí být v jedné skladbě jak anděl, tak démon. Ale tentokrát je tu cosi jiného: proměna deprese v krásnou agresi, podaná způsobem, který si zaslouží obdiv.

Album otevírá My Mind Is a Mountain – rychlý náraz do hlukové stěny, který však obratem nabídne křehkou melodii, jen aby ji znovu utopil v distortionu. Locked Club a Ecdysis jsou učebnicové příklady toho, jak se dá s naprostou lehkostí střídat doomová tíha s takřka snovým ambientem. Právě v těchto momentech je slyšet ono kouzlo překvapivých harmonií v těžkotonážním hluku, které činí desku nejen poslouchatelnou, ale skutečně strhující.

Středu alba dominuje šestiminutová kompozice Souvenir – skladba, kde se čas zastaví. Postupně se rozvíjející vrstvy kytar a syntezátorů vytvářejí pocit, že jste se ocitli uprostřed nekonečné ozvěny. A pak přijde náraz: CXZ přináší čistou, nekompromisní sílu, která dokazuje, že Deftones pořád umějí být nebezpeční.

Moreno zde předvádí vokální ekvilibristiku, která z Private Music dělá výjimečnou nahrávku. Zpívá vyváženě mezi tonálním a emocionálním řevem – dokáže v jediném taktu přejít od křehkého šeptu k bestiálnímu growlu a pak zpět k éterickému falzetu. Tahle schopnost drží desku pohromadě i ve chvílích, kdy se hudební struktura mění z post metalu na shoegaze a zase zpět.

Závěr alba (Metal Dream a Departing the Body) je jakousi katarzí – hluk se rozpadá, zbývá ticho, z něhož ale stále doznívá úzkostná krása.

Co na desce oceníte jako muzikanti? 

Private Music se pyšní dokonale propracovanou dynamikou, která ukazuje, jak lze s lehkostí přecházet od intimních, téměř ambientních ploch k výbuchům hlukové energie, aniž by se ztratila kontinuita. Rytmická složka je překvapivě pružná – i v nejtvrdších momentech bicí hrají s jemnými posuny a polyrytmickými náznaky, které dávají skladbám napětí.

Produkce je dalším silným argumentem, protože zvuk působí masivně, ale zůstává čitelný; každý nástroj má svůj prostor, a přesto celek drží soudržnost. Zvláštní pozornost zaslouží vokál Chino Morena, jehož schopnost plynule přecházet mezi melodickým zpěvem, syrovým řevem a éterickým falzetem je učebnicí pro všechny, kdo hledají cestu k emocionální autenticitě.

Deftones – Private Music

Reprise Records; 00:43:22

85 %