The Damned vracejí písním 60. let sílu a energii
Pamětníci první vlny britského punku The Damned přichystali nové studiové album s názvem Not Like Everybody Else. Jde o osobní poctu loni zesnulému kytaristovi a zakladateli kapely Brianu Jamesovi. Deska je kolekcí coververzí skladeb, které formovaly jeho hudební cítění i vývoj samotné kapely.
The Damned to s písněmi jiných interpretů vždy uměli a dokázali cizí skladby přetavit tak, že nakonec zněly téměř jako jejich vlastní. Už na debutu z roku 1977 sáhli po Help od Beatles nebo 1970 od The Stooges, později se stejnou lehkostí a sebejistotou zvládli další kousky, a to vždy s respektem k originálu, ale bez ztráty vlastní identity. Vzpomeňme například na Looking At You z repertoáru MC5 nebo na verzi skladby Eloise z pera Paula Ryana, která kapele vynesla přední příčky tehdejších hitparád. S přehledem si poradili i s výběrem a zpracováním skladeb na aktuální desce.
Důkazem, že si Damned umějí cizí skladby „přivlastnit“, je hned první singl a zároveň otvírák alba There’s A Ghost In My House kanadského zpěváka a skladatele R. Deana Taylora, jenž psal písně například i pro The Supremes. Dobře dopadly také profláknutá Summer In The City (The Lovin’ Spoonful) a Making Time od The Creation, kterou Brian James v osmdesátých letech hrával se svou další kapelou Lords Of The New Church.
Captain Sensible v písních potvrzuje, že je velmi slušným kytaristou, hlas Davea Vaniana neztratil nic ze svého kouzla, Rat Scabies se za bicími dokáže pořádně rozparádit a postupně svůj čtyřstrunný nástroj „zahřívá“ i Paul Gray. Na albu najdeme zřejmě nejlepší verzi Gimme Danger od The Stooges, jaká kdy byla nahrána. Basa se proplétá celou skladbou a její zvuk je doslova slastí pro uši. Vanian je ve svém živlu a třešničkou na dortu jsou klávesy Montyho Oxymorona.
Vokály v See Emily Play od Pink Floyd má na starosti Captain Sensible. Není to špatné provedení, ale následně jej doslova převálcuje titulní Not Like Everybody Else od The Kinks s živelnou pasáží, v níž Scabies projíždí svou soupravu a Gray drtí svého Rickenbackera. Z energických kousků dále vyčnívá You Must Be a Witch (The Lollipop Shoppe), ale stranou nezůstávají ani pomalejší skladby, především When I Was Young od The Animals. Tu už dříve nahráli také Ramones na albu Acid Eaters, v podání The Damned však působí přirozeněji.
Závěr patří stounovské The Last Time, u níž okamžitě poznáme, že kytaru drží v rukou Brian James. Jeho syrový styl je nenapodobitelný. Jde o jedinou skladbu, ve které se na albu objevuje. Jedná se totiž o živý záznam z jednoho z jeho posledních vystoupení s kapelou.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Precizní, ale nevyumělkovaná rytmika, výrazná basa, poctivá kytarová práce i vkusné použití kláves ukazují zkušenou kapelu v plné formě. Not Like Everybody Else zároveň připomíná, že The Damned měli už od počátku rozhled, který sahal daleko za hranice punku.
Deska potěší silnými písněmi s bohatou historií, přirozenou dávkou energie a autentickou atmosférou. Především je však upřímnou poctou Brianu Jamesovi, která nepůsobí nostalgicky, ale naopak živě, sebevědomě a s přirozeným respektem ke kořenům kapely.
The Damned – Not Like Everybody Else
earMusic, 00:34:32
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
