Bratislavské dievčatá znovu upřímně a autenticky

Ani tentokrát se bratislavští punkeři nijak neobtěžovali s vymýšlením názvu své desky, a tak se o jejich novince mluví jednoduše jako o „třetím albu“.

Bývá zvykem, že některé kapely svůj styl označují jako Punk 77 (odkazujíce na první vlnu britského punk rocku), přičemž to v jejich tvorbě ale není příliš znát. U Bratislavských Dievčat jsou tyto prvky naopak více než zřetelné. Na Slovensku uměli k melodičtější variantě punku vždy přistupovat osobitě. V této tradici kapela pokračuje i zde, o čemž nás hned v úvodu přesvědčí kousky Prekliaty deň nebo na „ramonovském“ základu postavené Keď kráčaš ulicou a Dokedy.

Silným momentem je pak pomalejší skladba Viera a Klára, která vedle povedeného textu vyniká také působivými aranžemi a refrénem, který se snadno vrývá pod kůži. Dalším vyčnívajícím kouskem ze čtrnácti přítomných skladeb je Krajina strát. Tajemná kytara a téměř gothic rocková atmosféra, kdy frázování Romana Klubala připomene jinou ikonu slovenského punku, Braňa Alexe. Vynikající záležitost v duchu The Damned nebo s trochou fantazie klidně i The Cult. Fungují ale i klasické punkové provokovačky jako Rebel či 5.000.000 múdrych. Naopak taková Svet je plný pohody je možná až moc odlehčená a působí trochu lacině.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Celkově se Bratislavským dievčatám povedlo natočit velmi slušné album, které se nese v „oldschoolovém“ duchu. Platí tedy to, co u poslední desky, a sice že vše je vedeno upřímně a opravdově. Poslech této nahrávky zažene všechen stres a hodí vás do pohodové nálady. V současnosti patří Dievčatá určitě mezi to nejlepší z aktivních a tvořících kapel na punkové scéně našich východních sousedů.

Bratislavské Dievčatá – s/t (aka „třetí album“) 

PHR, 00:41:28

punk rock

70 %