B4 nabídli temnější písničkové vize v analogově krautrockovém balení

Začátkem milénia vpadla na domácí scénu hromada kapel, které už neměla potřebu přebírat estetiku devadesátkových kapel (ty navíc často zhodnocovaly své undergroundové úsilí z dob komunismu). Už jen příklon k elektronickým instrumentům, ač starších analogových, nebo současných, často softwarových, bylo razantním gestem, které začalo psát novou kapitolu domácí alternativní scény.

Skupinu B4 jsem zaregistroval v podobné době jako brněnské Midi Lidi. Působili na mne jako sourozenci. Zatímco Midi Lidi byli roztančeným párty teenagerem, B4 byli od začátku starším sourozencem, který už se dostatečně navyváděl a v muzice si užívá spíše možnost tvorby unikátní atmosféry, improvizace a experimentu. Klidná síla B4 se z Lužických hor postupně přelila do povědomí posluchačů celého Česka.

Zásadním zlomem byl přelom roku 2011, kdy čtveřice vydala ambiciózní dvojalbum Didaktik Nation Legendary Rock, které přineslo kapele první Cenu Anděl (druhou pak B4 získali v roce 2019). Kapela mimo studiovou tvorbu zaujala zajímavými projekty – albem krautrockových předělávek skladeb Plastic People of the Universe, patnáctihodinovým koncertem u příležitosti patnácti let fungování kapely, a nesmíme zapomenout na řadu vedlejších projektů od Handa Gote, Gurun Gurun až po hromadu Federselových (frontman Tomáš Procházka, pozn. red.) spoluprací se smetánkou domácí i zahraniční improvizační scény.

V posledních letech začali B4 do své hudby otevřeně začleňovat čisté vokální linky. Z původně improvizačně orientované kapely se tak postupně stali formací s jasně stylizovanými písňovými formami i citlivými texty. Letošní album Mazut tento směr jasně potvrzuje.

Skepse, smutek, únava, ale také zcela vědomé zpomalení v dnešním přetíženém světě a nánosy nostalgie se z pomalu valících písní plazí směrem k posluchačům jako onen v názvu vypíchnutý Mazut. Nebyli by to ale B4, aby s vážnou tváří nezašifrovali do své tvorby i úlomky potměšilého humoru a sarkasmu. Vzpomenout můžeme zkomolený úryvek textu od Depeche Mode, který se promíchává s textem od českolipského barda Josefa Zemana (Sačis for maj lajs), nebo využití kompletního textu dechovkového hitu Josefa Poncara ze 40. let (Přes dvě vesnice). Každopádně texty, často spíše deklamované (z dálky mává Michal Němec z Jablkoně) než zpívané, jsou další silnou vrstsvou, která podporuje vyznění nové desky.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Čím déle nové album B4 poslouchám, tím víc se mi dere na mysl žánr triphop. Výrazná basová linka a v pomalém, maximálně středním tempu se valící hudba, pro kterou je prioritou spíš atmosféra než klenuté melodické oblouky. Špinavá varianta zvuku Massive Attack promíchaná s dystopicky undergroundovým odkazem The Third Eye Foundation. K tomu přidáme onu retroelektronickou estetiku, která jedním okem pošilhává po Kraftwerk, druhým po nekompromisním zvukovém odkazu Coil a možná trochu do kouta zatlačené psychedelii, kterou vyhouká do drážek alespoň siréna z titulní kompozice. Ale i z těchto odkazů byli B4 schopni sestavit písničkovou desku, která je nejen zvukově výjimečná, ale i svým způsobem chytlavá.

Už úvodní Pomalu nastaví základní atmosféru jistého bezčasého očekávání, kterou obarví první překvapení v podobě využití samplu sboru Církve bratrské. Následný Atanor se noří do tmy osvětlené nekonečným ohněm. Takhle by mohl znít Pražský výběr, kdyby se nebál psychedelie a analogové elektroniky. Naopak industriálně laděné Čtyři takty jsou plné hlukových efektů, které ještě prohloubí následná Sítím. Zde je elektronická sekvence mezi slokami plněná kytarovou i analogově elektronickou duchařinou.

Září pohání kupředu hutná basová linka jak od Alexandera Hackeho, kterou doplňuje refrénové rozjasnění s hostující Ivy Z. Podobný efekt využije kapela v závěrečné Přes dvě vesnice, která temnou čtyřicetiminutovou procházku ukončuje melancholickým zamyšlením s výrazným vstupem atmosférických kláves a jemným kytarovým pentlením.

Kvarteto B4 potvrdilo svou výjimečnou pozici na hudební scéně deskou, která je nejen velkým zvukovým dobrodružstvím, ale také silnou písničkovou výpovědí relevantní pro dnešní ztemnělou dobu.

B4 – Mazut

Polí5 2025; 00:40:23

90 %