5 rad, jak nebýt v prezentaci kapely za blbce

Zníte skvěle, šlape vám to ve zkušebně, máte chuť dobývat svět i ten nejvytíženější klub v Praze. A pak přijde ta chvíle: „Pošlete nám nějaký presskit.“ Vy se s klidem posadíte, otevřete gůgl dokument... a zjistíte, že netušíte, co tam vlastně dát. A nebo tam dáte všechno, což je ještě horší.

Vážení muzikanti, nechceme strašit, ale chcete-li vyčnívat z nekonečného moře „kapel s potenciálem“, nestačí jen dobrý refrén a pár sledujících na sockách. Dneska se jede na první dojem, a ten tvoří vaše prezentace. Jestli si na vás pořadatel klikne, aby se něco dozvěděl, a místo toho se rozhodne „kluci, holky, Stodůlky – tak nic“, je něco špatně.

Tady je pět osvětových bodů, které tomu můžou zabránit. Žádné PR bláboly, jen upřímné varování od někoho, kdo přečetl až moc špatnejch bio, viděl až moc hnusných fotek – a pořád ještě věří, že to jde dělat líp.

1. Nelžete

Jasně – každý máme tendenci trochu si přilepšit. Ale „mezinárodní zkušenosti“ nemusí bejt zrovna hraní u ohně v Chorvatsku a „profesionální muzikanti“ není synonymum pro „chodíme na ZUŠku od základky“. Opatrně s těmi silnými slovy – v PR světě platí: čím víc tlačíš na pilu, tím rychleji někdo zjistí, že je tupá.

Kapela, která tvrdí, že jsou v ní samí profíci, a přitom má dohromady pět koncertů v okolí Kolína, prostě působí směšně. Nejenže tím vzbuzujete v publiku a u dramaturgů očekávání úplně mimo realitu, ale hlavně si pod sebou podřezáváte větev. Ve chvíli, kdy někdo prokoukne, že mlžíte, nevěří vám už nic – ani vaši hudbu.

Takže ano – radši napište: „Hrajeme spolu tři roky, baví nás to a snažíme se posouvat“, než „Kapela složená z profesionálních muzikantů s bohatou scénickou zkušeností“. Dobré jméno se buduje časem a pravdou. Ne přeháněním.

2. Mějte hezké fotky

Ne, fakt nestačí jedna rozmáznutá společná z backstage. A taky nefunguje: „Voni nám něco na mobil cvakli na poslední zkoušce, je to takový retro vibe.“ Není. Je to šílenost. Vizuální stránka je dnes vaše vstupenka do světa, kde se každý rozhoduje během tří sekund, jestli klikne dál.

Hezky udělaná fotka, která vás fakt zachytí jako kapelu – ne jen jako skupinu lidí, kteří zrovna stáli vedle sebe u klubové zdi – má větší váhu, než si možná myslíte. Neberte to jako zbytečný výdaj, ale jako investici. Stejně jako platíte za nástroje a nahrávání, zaplaťte si fotografa, který má cit pro muzikantské portréty.

Navíc dobrý fotky nejsou jen o tom, jak vypadáte – ale říkají i to, jací jste. Styl, atmosféra, rozpoložení, osobnost... Všechno to z těch fotek musí dejchat. Tak se nebojte ukázat, kdo jste. Hlavně ale: neukazujte, že jste banda, která to má na salámu. Pokud se teda nejmenujete Banda co to má na salámu.

3. Buďte struční

Kapelní historie od doby, kdy jste s Frantou našli první trsátko pod postelí, je fajn – ale až pro fanoušky, kteří už vědí, proč vás mají rádi. Pro začátek buďte srozumitelní, konkrétní a hlavně krátcí. V biu nemá být román, ale informace. Něco, co osobám zodpovědným za dramaturgi, článek do novin nebo booking řekne, co hrajete, odkud jste a proč by to měli vůbec řešit.

Zkuste se místo nostalgie soustředit na fakta. Hrajeme od roku X, máme za sebou tolik a tolik koncertů, před půlrokem jsme vydali první EP, stylově jsme mezi Y a Z. Hotovo. Nikdo nečeká Shakespeara. Jen chtějí vědět, kam si vás zařadit – a kdy vám napsat, že mají volný termín v klubu.

Je lepší říct toho málo a dobře než hodně a napůl. Navíc krátký text vypadá sebevědomě. Dáte tím najevo, že víte, kdo jste. A to působí mnohem profesionálněji než nekonečné vyprávění, které si nikdo nedočte do konce.

4. Nezapomeňte na hudbu

„Link na náš Bandzone máme na Insta, kdyžtak to tam najdete.“ Ne. Neukazujte světu svoje nové logo, když ještě nikdo neslyšel ani první track. Prezentace kapely bez hudby je jako houska bez burgeru – může to mít hezkej obal, ale nechutná to.

Hudba by měla být na prvním místě – a hlavně ve formátu, který se dá snadno pustit. Spotify, YouTube, Soundcloud... Všechno bereme. Jen ať to hraje a ideálně zní. Pokud máte cool vizuály a fancy web, neházejte k tomu demo z ložnice nahrané na diktafon. Je to jako kdybych si oblékl na svatbu oblek a místo bot šel v crocsech.

Sladit zvuk s vizuálem je základ. Pokud vaše prezentace působí profi, a pak zazní něco, co by ani Jarda v hospodě nedoposlouchal, máte problém. Studio není nutnost – ale zvuk, který neurazí, ano.

5. Mějte svoji prezentaci dotaženou

Celé vaše snažení – fotky, bio, hudba, web, socky, presskit – to všechno je jeden celek. A buď to bude fungovat dohromady, nebo to bude vypadat jako slepenec pokusů. A to nikoho nezajímá. Nic neubírá kapelnímu kouzlu víc než prezentace, která někde drhne.

Působí to trochu jako košile vykouklá z kalhot – nikdo ji neřeší, dokud nebudete stát na pódiu, ale od té doby to prostě kazí celkovej dojem. Máte všechno? Dobře popsaný žánr? Aktuální fotky? Hudbu, která odpovídá popisu? Funkční odkazy? I komentáře na YouTube a Instagramu dělají víc, než si myslíte.

Dobrá prezentace způsobuje zamilovanost na první pohled. Tak si ten dojem pohlídejte – a ukažte, že máte všechno potřebné pohromadě. Věřte, že zvukaři, novináři i pořadatelé to poznají. A pozná to i publikum.

Závěr

Jasně, víc než polovina těchhle věcí vám možná bude připadat „nedůležitá“ – ale jen dokud se jich sami nedopustíte. Ale když se chcete v téhle hře pohnout z bodu „kapela známá kamarádům“ na políčko „kapela, která hraje venku“, bez dobré prezentace to prostě nejde. Nejde o to hrát si na jiné, než jací jste. Jde o to ukázat, kým jste – ale tak, aby to i ostatní pochopili. Pokud si to pohlídáte, bude mezi vámi a světem minimálně o jednu překážku míň. A kdo ví – třeba se dřív než později najde někdo, kdo vás podle těch fotek, songů a bia uloví.

A zapomeňte na výmluvy, že „na vizuál kašlete, důležitá je hudba“. Hudba je srdce. Ale prezentace je obal, který to srdce musí doručit do světa. Tak ať to má styl!

Jak řešíte své kapelní promo vy? Napište nám do komentářů pod článek na Facebooku.