Wild Romance uzavírají poslední kapitolu ve starém dobrém stylu
Wild Romance byla svého času doprovodná kapela nizozemského rockového boha Hermana Brooda. Osobitý zpěvák, malíř a umělec svůj život předčasně ukončil v roce 2001, což v podstatě znamenalo konec i pro Wild Romance. Kapela ale před lety začala být opět činná a po nenápadném albu No Time (2018) nyní vydává novou desku Too Much Is Never Enough.
Album se však neplánovaně stalo labutí písní Wild Romance. Dany Lademacher, hlavní Broodův parťák a spoluautor největších hitů kapely, jako byly Never Be Clever nebo Saturday Night, letos v červenci následoval svého kolegu do muzikantského nebe. Stihl se na některých písních ještě autorsky podílet a zapojil svou charakteristickou kytaru, vydání se však již nedožil.
Aby toho nebylo málo, těsně před vydáním oznámil svůj odchod z kapely také druhý kytarista David Hollestelle, jenž u kapely sloužil v 80. a 90. letech. Nepříjemné okolnosti naštěstí nijak nemění skutečnost, že Too Much Is Never Enough nabízí slušně šlapající rock’n’roll starého sedmdsátkového střihu.
Hned úvodní Victim Of Taste svým kytarovým riffem, hammondkami a svižným tempem evokuje zlatou éru s Hermanem Broodem. Současný zpěvák Jo de Roeck sice nemá tak hrubý, syrový a neučesaný styl jako Brood, jeho hlas je však stále slušně nakřáplý a k hudebnímu projevu kapely se hodí.
Esenci původních Wild Romance dále zachycují skladby Forever a vcelku i závěrečná hitovka She Wants It. A to i přesto, že se ani na jedné z nich Ladermacher či Hollestell autorsky nepodíleli. Dále tady narazíme na rockeřinu à la AC/DC v podobě Wicked a My Street, okořeněná zvukem Wurlitzeru, má zase nádech starých Faces. Místo zde mají i pomalejší kousky, z nichž se některé povedly více a jiné méně. Za všechny zmiňme Depend On You, zdobenou pěknými kytarami.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Deska s grácií uzavírá příběh Wild Romance, který byl plný vzestupů a pádů. Nedosahuje sice jedinečnosti raných nahrávek, ale fanoušky kapely určitě neurazí a ty nové může právě k těmto klenotům nizozemské rockové hudby (čímž desky Schpritz nebo Go Nutz bezesporu jsou) nasměrovat.
Na Too Much Is Never Enough se Wild Romance podařilo nenásilně a zcela přirozeně oživit ducha kapely. Album nesahá po moderních produkčních tricích, ignoruje současné hudební vlivy a přenese vás zpět do dob, kdy kytarová muzika vévodila hitparádám.
Wild Romance – Too Much Is Never Enough
MARS Worldwide, 00:37:00
65 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
