Přejít k hlavnímu obsahu
Na své si přijdou milovníci zvuku aparátů Orange a neučesaných kytarových sól. | Foto: Dena Flows
Na své si přijdou milovníci zvuku aparátů Orange a neučesaných kytarových sól. | Foto: Dena Flows
Petr Adamík -

Studiový návrat The Hellacopters se vydařil

Čtrnáct let nebylo o švédských The Hellacopters slyšet. V roce 2016 se sice probrali ze spánku a došlo k reunionu u příležitosti dvacátého výročí debutové desky Supershitty To The Max!, ale jinak se frontman Nicke Andersson věnoval dalším záležitostem, hlavně pak své druhé kapele Imperial State Electric. Teď jsou ale tito high-energy rock'n'rolleři zpět v plné parádě i s novým albem Eyes Of Oblivion.

Hellacopters přešli pod label Nuclear Blast, který se postaral o masivní propagaci a zvýšenou pozornost jistojistě přilákala i trvající účast zakládajícího člena, kytaristy Dregena (Backyard Babies), který s kapelou nahrál naposledy album Payin' The Dues. Mohl snad tento comeback dopadnout špatně?

To bylo velmi nepravděpodobné. Švédové šli do své nové desky naplno a natočili deset solidních skladeb, které sice z dosavadní diskografie nijak nevyčnívají, ale rozhodně stojí za povšimnutí. Singl Reap a Hurricane začíná motivem vypůjčeným od Stooges a jejich nestárnoucí 1970. The Hellacopters stále milují ostrý, nekompromisní rock, jaký z kraje sedmdesátých let předváděl „bratr“ Wayne Kramer se svými MC 5 nebo právě již zmínění Stooges. Andersson s Dregenem předvádějí jedno elektrizující sólo za druhým a často dochází k nádherným výměnám, a to nejen v úvodní skladbě. 

Bluesová So Sorry I Could Die by se klidně hodila do některé z klasických bondovek s Rogerem Moorem. Positively Not Knowing (opět vynikající kytarové duely!), Beguiled a Try Me Tonight s přiznačným rock'n'rollovým pianem jsou hrány s plným nasazením, které bylo kapele vždy vlastní. Glamová Tin Foil Soldier je naopak nevýrazná a moc se toho neděje ani v Pressure´s On. Zábavnější písně ale převažují.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Ve zvuku kapely se odráží hrubost MC5 a Stooges, atmosféra ranného Alice Coopera či bezstarostnost Cheap Trick. Na své si přijdou milovníci zvuku aparátů Orange a neučesaných kytarových sól. The Hellacopters i nadále zůstávají na pomyslném trůnu švédského dirty rock'n'rollu. 

The Hellacopters - Eyes Of Oblivion

The Hellacopters – Eyes Of Oblivion

Nuclear Blast, 34 min.

70 %

Tagy The Hellacopters Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY