Přejít k hlavnímu obsahu
Tohle jsou jiní Reef než ti z konce 90. let. Jsou noví, svěží a jejich hudba je mnohem přirozenější a sympatičtější. | Foto: archiv kapely
Tohle jsou jiní Reef než ti z konce 90. let. Jsou noví, svěží a jejich hudba je mnohem přirozenější a sympatičtější. | Foto: archiv kapely
Petr Adamík - Pá, 29.04.2022 - 12:00

Reef vytáhli eso z rukávu

Glastonburští Reef zářili hlavně v druhé půlce devadesátých let a v poslední době byli možná už považováni spíše za nostalgickou záležitost. Neprávem, řekl bych. Albem Revelation z roku 2018 ukázali, že stále umí, a s novinkou Shoot Me Your Ace, na které jejich řady posílil Andy Taylor (Duran Duran/Power Station), nasadili laťku ještě výš, byť mainstream už není jejich polem působnosti.

To, že jsou Reef mimo hlavní proud, jim ale paradoxně prospělo. Veškerou svou sílu nyní soustředí na muziku, jako skladatelé vyspěli a využívají nabyté zkušenosti, což je na Shoot Me Your Ace dost znát.

Album nastartovává nekompromisní rock'n'rollový nářez v podobě titulní skladby Shoot Me Your Ace, která byla současně zvolena i za pilotní singl. Správná volba. Těžkotonážní kytary, dunivé bicí další nové posily Lukea Bullena (ex- Bryan Ferry, Joe Strummer) a do toho neuvěřitelně silný a ostrý hlas Garyho Stringera. Jako třešnička na dortu pak slouží sólo Andyho Taylora.

Reef o sobě zkrátka dávají hlasitě vědět, jako by chtěli oznámit: „Pořád jsme tady, slyšíte nás?“ Stringer exceluje i v následující When Can I See You Again, kterou si podá pěkně po „plantovsku“.  V Best Of Me si zase muzikanti s lehkostí a zcela přirozeně pohrávají s odkazem AC/DC.

Druhá půle alba je trošku klidnější, do Hold Back The Morning nás uvede plíživá basa Jacka Bessanta a stejně tak vlastně i do Everything Far Away, která postupně vygraduje do bouřlivého finále. Po celou dobu poslechu není nouze o působivé bluesrockové momenty, promyšlené rytmické pasáže či vyhrávky. A málem bych zapomněl na „rádiovku“ Right On, která má neodolatelný refrén.  Šestá řadovka Shoot Me Your Ace prostě baví možná víc, než byste čekali.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Gary Stringer je opravdu skvělý frontman a tahoun, jeho hlas je silnější než kdy předtím a na Shoot Me Your Ace je ve skvělé formě. Vůbec celá kapela, kde mimo již zmíněných najdeme ještě kytaristu Jesseho Wooda (syna Ronnieho Wooda), je semknutá a mezi členy očividně funguje společná chemie. Tohle jsou jiní Reef než ti z konce 90. let. Jsou noví, svěží a jejich hudba je mnohem přirozenější a sympatičtější.

Reef - Shoot Me Your Ace

Reef Shoot Me Your Ace

Self release, 43 min. 

80 %

Tagy Reef Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY