Přejít k hlavnímu obsahu
O českou hudbu se zajímáme, ale je interpretačně tolik jiná, že ji nehrajeme | Foto: archiv Prague Rhythm Kings
O českou hudbu se zajímáme, ale je interpretačně tolik jiná, že ji nehrajeme | Foto: archiv Prague Rhythm Kings
Jiří Skalický - Út, 12.01.2021 - 12:00

Prague Rhythm Kings: Snažíme se, aby se posluchač dostal do atmosféry doby

Mezi mladými hudebníky jsou stále populárnější nejrůznější retro žánry vycházející ze starších hudebních stylů, historicky poučené interpretace či celé show, kterými se umělci snaží přenést návštěvníky koncertů do atmosféry dob dávno minulých. Kapela Prague Rhythm Kings se posluchačům snaží přiblížit co nejautentičtější hot-jazz, tedy raný jazz z počátku 20. století. Hrají akusticky, snaží se o rekonstrukci dobových technik, používají i starý páskový mikrofon pro zpěv a historické stojany.

Jaká hudba ve vás rezonuje? S čím jste kapelu zakládali?

Potkali jsme se na Konzervatoři Jaroslava Ježka (KJJ) a kapelu jsme vlastně založili z lásky k žánrům hot-jazz a raný swing (early swing) – chtěli jsme si to zahrát. Na KJJ je v kurzu spíš novější hudba – zkoušeli jsme si udělat nějakou oficiální školní kapelu, ale příznivců tohoto žánru bylo celkem málo, takže jsme museli jít vlastní cestou. Sešlo se nás pár nadšenců, a pustili jsme se do toho. Na podzim v roce 2016 jsme měli první zkoušku, kdy banjista přinesl první noty. No a potom se náhodou přichomýtl kšeft a my to vzali jako výzvu. Do dvou měsíců jsme museli nacvičit tříhodinový program.

Jak vaše vystoupení vypadá na koncertech?

Na každém koncertě se snažíme vypadat dobově – dobově hrát, oblékat se, a snažíme se, aby show vypadala autenticky. Například jediný mikrofon v kapele je dobový páskový mikrofon pro zpěv, a zbytek kapely hraje akusticky, používáme třeba i historické stojany na noty atd.

Někdy s námi jezdí i stepařský taneční pár, který tančí v dobových stylech – cakewalking, breakaway, charleston, shimmy, atd. Snažíme se, aby se náš posluchač dostal do atmosféry doby, snažíme se tu dobu přiblížit skrze předávání dobových informací, někdy jsme měli třeba i minilekci dobových tanců atd.

Kolik vás je a jaké máte obsazení?

Je nás sedm a obsazení je typické pro náš žánr – klavír, kytara/banjo (1 hráč), trombon, trubka/kornet, klarinet/saxofony – soprán, altka, tenor a céčko. Basuje nám baryton saxofon a k tomu máme zpěvačku, která „hraje“ na činelky, kazoo a choo choo – to je historický efekt parní lokomotivy, který máme například v písni „Mississippi choo choo“. Všechny nástroje, kromě zpěvačky, jsou dobové, někdy z let 1914-1938, takže se snažíme o dobovou autenticitu. Brzy nám bude místo barytonu basovat bassaxofon – koupili jsme historický bassaxofon, který si necháváme opravit a opravdu se na něj těšíme, protože bassaxofony jsou v dnešní době vzácností.

Snažíme se také o rekonstrukci dobových technik hraní a vystupování a aranže přepisujeme z dobových nahrávek. Ze začátku jsme si každý stáhli svůj part, ale teď spíš jeden člověk napíše aranž pro celou kapelu. Náš kytarista/bandžista Václav je neuvěřitelný sluchař, takže když si nevíme rady u některých písní, ke kterým nemáme žádné notové materiály, tak to dáme Václavovi, který to vždycky stáhne raz dva.

Měli jste někdy nápad, že byste napsali svou píseň ve stylu, který hrajete?

Zatím ne, neustále se snažíme v tomto stylu zdokonalovat. Navíc jsme asi trochu puritáni, takže nám přijde, že i kdybychom něco v tom stylu napsali, tak vždycky něco uděláme jinak, než bychom měli. A navíc repertoár té doby je hrozně široký a není možné ho celý obsáhnout, takže máme pořád z čeho vybírat.

Prague Rhythm Kings

Je ten styl specifický jen pro USA nebo jsou i dobové evropské písně?

Styl vznikl v USA, takže většina tvorby je z amerického prostředí, ale pro některé písně existují i české dobové texty, takže jsme do repertoáru zařadili i tyto úpravy. Zpívá se například o dobové módě, některé texty jsou spíše zvukomalebné, některé se spíš snaží informovat o tehdejší době, a některé jsou prostě avantgardní, ačkoli předlohy byly spíš o lásce a o běžných životních tématech.

A k tomu jsme nacvičili i dvě písničky od Jaroslava Ježka – myslíme si, že jednu z nich nahrál nějaký německý orchestr, takže feel nahrávky je hodně blízký americkému stylu, takže i my jsme tuhle raritu zařadili do repertoáru, protože v českém kontextu se tehdy spíše hrála tehdejší taneční hudba s rovným feelem. U nás hot-jazz v této době vůbec nevznikal a hudba tohoto žánru se už tehdy u nás přejímala. O českou hudbu se zajímáme, ale je interpretačně tolik jiná, že ji nehrajeme.

Jaké byly vaše začátky?

Například první rok jsme zkoušeli busking v Berlíně, a díky tomu jsme sehnali asi 4 další kšefty. Jednou jsme hráli třeba na svatbě – jedna paní za námi přišla, že druhý den máme někam přijít v 10 hodin, a nakonec jsme opravdu druhý den hráli na německé svatbě. Pak jsme měli hrát ještě na svatbě v Polsku, akorát že snoubenci se dva měsíce před koncertem rozešli. Jinak jsme párkrát hráli na Slovensku a v Německu, třeba na dixielandovém festivale v Drážďanech nebo na Golden Age Festivale v Bratislavě.

Jaké máte projekty teď?

Většinu času jsme koncertní kapela, hráváme v divadlech a v kulturních domech atd., někdy si pořádáme i vlastní koncerty – měli jsme koncert i v městské knihovně atd. Náš cíl je teď hrát spíš v divadlech a kulturních domech, což nám dává dost prostoru k tomu, abychom se tam vešli s naší show. Spolupracujeme taky s Prahou neznámou, hrajeme na Prvorepublikových večerech, které organizují. Někdy také děláme soukromé koncerty.

Přizpůsobujete se nějak opatřením, která omezují živé hraní?

Protože se teď nedá normálně hrát, tak jsme naplánovali online koncert na 16. ledna, který bude k vidění na YouTube a na našem Facebooku, na kterém chceme pokřtít naše vůbec první album „Prague Rhythm Kings 1922–1925“, které jsme chtěli křtít už na podzim. Na HitHitu jsme totiž díky našim fanouškům nasbírali peníze na nahrávání. Protože chceme i na našich nahrávkách mít autentický zvuk, tak spolupracujeme se zvukařem Michalem Hodanem, který učí na ZUŠ Ládví, kde je akusticky zajímavý sál. Michal má v sále svoje vybavení, a s výsledným zvukem jsme opravdu spokojení. Celá kapela se nahrává na dva mikrofony, aby byl zvuk co nejvíc „jako tenkrát“. Některé nahrávky jsou tedy udělané úplně bez střihu atd. Do budoucna čekáme, co se bude dít, a pokud to bude nutné, tak se budeme snažit udělat víc streamů a tak podobně.

S jakým pocitem chodíte na podium?

My hlavně doufáme, že když někdo přijde na náš koncert, tak si zamiluje tu hudbu stejně jako my, a že se nám podaří přenést naše nadšení na posluchače.

Tagy Prague Rhythm Kings
Miluju hudbu, studuju hudbu, skládám hudbu.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY